Jsem kluk, ale cítím se víc jako holka
Ahoj Lucy, moc ti děkuji za důvěru, se kterou se na mě obracíš. Také jsem na tebe neskutečně pyšný za to, že jsi sám se sebou v pohodě a přijímáš se takový, jaký jsi. A to je první krok k tomu, aby tě tak začalo brát i okolí – konec konců ses o tom přesvědčil i u svých kamarádů. Být tebou, nejdřív bych si promluvil s rodičem, ke kterému máš blíž, se kterým si zkrátka víc rozumíš, a tudíž by tě lépe mohl pochopit. Upřímně vyprávěj, jak ti je, jak se cítíš, kdy jsi spokojený a šťastný. Potom nech rodičům čas. Také jim nabídni literaturu nebo internetové stránky, na kterých se mohou s tvým vnímáním sebe sama seznámit. Držím ti moc palce a budu rád, když mi napíšeš, jak povídání s rodiči dopadlo. Mourrison