Biju se a přemýšlím o konci
Milý anonyme, je mi nesmírně líto, jaké chvíle prožíváš. Ale pamatuj, že každý, opravdu úplně každý problém má řešení. Píšeš, že tě dědeček začal bít. A co rodiče? Říkal jsi jim to? Pokud žiješ jen u dědečka, musíš to říct nějakému dospělému, kterému věříš (babičce, paní učitelce, školnímu psychologovi, rodičům kamaráda a podobně). Nikdo nemá právo tě bít a ubližovat ti. Tvoje duše – psychika strádá, a proto sis začal ubližovat (bít se) sám sobě. Člověk si způsobuje jinou bolest, aby necítil tu první. A to je začarovaný kruh, ze kterého ti může pomoct jen někdo druhý. Nechce se mi věřit, že by tě nikdo neměl rád. Zkus se porozhlédnout kolem sebe, jestli ve svém okolí nemáš někoho, kdo má podobné zájmy a dej se s ním do řeči. Třeba se jen stydí a také mu chybí kamarád. V každém případě o svém prožívání okamžitě někomu řekni. Ale opravdu hned. Držím ti moc palce a napiš, jak vše dopadlo. Mourrison