Mám nepříjemné pocity. Zmizí, když na ně nemyslím. Co mám dělat?
Dobrý den, rád bych se zeptal na radu ohledně mého problému. Mám potíže s dotykem trička na břichu nad žaludkem, přičemž nemám žádnou podrážděnou kůži ani vyrážku. Spíše je to psychický problém, protože tento nepříjemný pocit mám se všemi tričky, a když na to myslím, cítím se špatně, ale pokud se na chvíli zaměstnám nějakou aktivitou, necítím tento nepohodlný pocit. Co mám dělat? Viki, 12 let
Číst odpověď
Když ji vidím, postaví se mi penis. Co mám dělat?
Ahoj Mourrisone, mám takový problém. Mám ve třídě hrozně sexy holku, a vždycky když ji vidím, tak se mi postaví penis a mám hroznou chuť na pohlavní styk s ní. Ale je to jen moje kamarádka. Co mám dělat? Díky za odpověď, Anonym
Číst odpověď
Nelíbím se mu. Mám mu říct, že on mně ano?
Dobrý den, mohla bych mít jednu osobní otázku? Jsem v x. třídě a již velmi dlouho cítím jistou náklonnost ke svému spolužákovi. Když se ohlédnu, začalo to někdy ve x. třídě, ale nikdy to nebylo tak intenzivní jako nyní. Líbil se mi, to ano, ale poslední dobou na něj nemohu přestat myslet. Vždy mě přitahovali chlapci, kteří nebyli vůbec jako já. On je... Ptala jsem se sama sebe, jestli tedy není zbytečné, abych si na něj myslila já. Řekla bych, že v našem věku kluci často hledí na tělesný vzhled. Nikdy jsme nebyli přátelé, ale chová se ke mně mile, ne, jako k mým kamarádkám. Neptám se, jestli je šance, že bych se mu mohla také líbit, protože vím, že není, ale před nějakou dobou jsem se rozhodla, že mu na konci roku řeknu, co k němu cítím. Myslíš, že to mám udělat? Omlouvám se, pokud má otázka byla příliš dlouhá a nesrozumitelná. Prosím Tě ještě o to, abys tuto otázku nezveřejňoval, nevím, jak to zde chodí, ale mé kamarádky by podle podrobností mohly vytušit, o koho se jedná. Předem moc děkuji za odpověď a přeji Ti hezký den. Anonymka, 14 let
Číst odpověď
Táta mě mlátí, ve škole se mi posmívají. Řežu se a chci z domova!
Ahoj Mourrisone, prosím pomoc mi, nevím, co mám dělat a nemám nikoho, komu bych se svěřila. Jsem holka, 12 let a kluci si ze mě furt dělají srandu asi tak rok nebo dva, někdy mají jen hloupé poznámky ale minulý rok po mě i házeli různé papírky s no... ne moc milým textem nebo se sešli a posmívali se mi za moje kresby (a to i kluci, který jsem nikdy neviděla). Snažila jsem se to říct tátovi (matku nemám), ale ten mi jen řekl, že dokud mě nemlátí, tak že je to v pořádku, a že to jen přeháním. Letos to začala „řešit" učitelka ale v podstatě i řekla, je to má vina, a že si za to můžu sama. Jeden den jsem to už nedala a zhroutila jsem se na záchodech, o čem se pak učitelka dozvěděla, a tak trochu zmírnila a byla víc milá, ale i když mě donutila jít příští den do školy s tím, že dostanou 2 z chování atd, tak se jen museli neupřímně „omluvit" před třídou, ale to to jen zhoršilo. Doma to není o moc lepší, žijeme v 1 domě, ale máme to tu rozdělený na 3 byty, v jednom bydlí strýc a na vrchním patře spím já, ve 3. otec společně s takovou zlou ženskou, s kterou má styk a která tu bydlí 2 roky zadarmo. U táty funguje vše v pořádku, ale nám (já + strýc) tu nejde teplá voda, topení, zásuvky, strop je taky celkem v háji a praskají nám tu zdi, já musím spát na posteli, která je rozbitá a bolí mě z toho záda. Táta se vždy opije nebo zhulí a pak mě nadává, vyhazuje tu jeho ženskou z domu, nebo mě začne mlátit, jednou se to zvrtlo, ji vyhodil a do mě začal kopat, tak mě řekla, ať přes můj mobil zavolám policii a říkala mi, co jim říct. Obrátila to proti mně, aby mě dostala z domu, zamkl se u nich (jen on) na 3 dny a já jsem musela lízt oknem pro svačinu do školy nebo jen jídlo pro nás či pro její make-up. Nezvládám to, tohle se děje pořád. Ve škole se mi začaly smát i holky, a kdyby to skončilo jen u slov. Jsem beznadějná, nejradši bych utekla z domu a ztratila se, abych nemusela za spolužákama. Hroutím se a někdy, když musím jít do školy, tak si vymýšlím, že je mi špatně, abych tam nemusela, chodím v hodině tak často na záchod, protože to ve třídě nezvládám (a taky se tam řežu), až že se mě začala učitelka ptát, jestli nemám problémy s močákem, jak jsem zmínila, řežu si ruce a všem, kdo se ptá, tak říkám, že mě poškrábala kočka, doma si toho nikdo nevšiml. Přemýšlím, jak snadné by to bylo, kdybych tu už nebyla, nemusela bych nic řešit a možná by si i uvědomili, že mě mají rádi, no jsem asi jen naivní, haha. Prostě jen chci pryč. Řežu se, už jen proto, že nemám nic dělat a taky mě to trochu baví – lidi se někdy aspoň trochu zajímají. Prosím o jakoukoliv radu či pomoc. Děkuji
Číst odpověď
Pomoc! Viděla jsem strašidelný film a bojím se i sama doma!
Ahoj Mourrisone, viděla jsem strašně strašidelný film a bojím se být sama i doma. Neříkej mi, že jsem se na něj neměla dívat, protože nám ho učitelka pustila ve škole o supla a mně bylo trapný říct ne. Prosím pomoz mi, Mája
Číst odpověď
Mám sen 100 000 odběratelů na YouTube, ale rodiče mají jiné nároky
Ahoj Mourrisone. Měl jsem sen, že na YouTube dosáhnu 100 000 odběratelů a že v budoucnu budu pilot dopravního letadla, ale rodiče oba studovali VŠ, táta ČVUT a máma práva, a proto mají, co se týče školy, mají velké nároky. Když jsem přinesl 3 ze školy, tak hned mi říkali kecy, že budu pracovat u pásu v továrně a nebudu mít peníze. Vím, že to myslí dobře, ale já jsem teď demotivovanej se učit a dělat YouTube a prakticky cokoliv. Teď jsem v depresích, že nikdy ničeho nedosáhnou. Prosím, pomoc mi. Vojta, 13
Číst odpověď
Jak poznám, že se někomu líbím?
Ahoj Mourrisone, mám na tebe otázku, jak poznat, že se někomu líbím. Tomáš, 10 let
Číst odpověď
Chci vibrátor, ale nemůžu si ho koupit. Čím ho nahradím?
Ahoj chtěla bych nějaký vibrátor na uspokojení, ale nemůžu si ho koupit, můžu ho něčím nahradit??
Číst odpověď
Šikanuje mě spolužačka, co mám dělat?
Co mám dělat, když mě šikanuje moje spolužačka?
Číst odpověď
Jak se mám seznámit s holkami? Mám šanci, ale nejde mi to
Ahoj Mourrisone, odpověď na tuto otázku znatelně spěchá, a tak na ni odpověz nejpozději do této neděle večer prosím. Chci se seznámit s dvěma holkami, co chodí o třídu níž. Chodíme do stejného novinového kroužku a máme šanci se poznat. Ale já jsem odjakživa velký stydlín, a tak než jsem je dokázal oslovit, uběhl měsíc a půl. Ale dnes jsem to dokázal konečně. Nicméně to nedopadlo dle mých představ. Měl jsem nějaký plán, o čem se s nimi budu bavit, ale skončil jsem jen u toho, že jsme si navzájem řekli, o čem budeme psát a tam to skončilo. Chtěl jsem jim říct, jak se jmenuju a taky jsem si chtěl předat kontakt nějaký, ale vzhledem k okolnostem to nevyšlo. Ty holky byly samy překvapené, že je oslovuji, ale myslím si, že na to čekaly. Nicméně asi už ten prvotní dojem nebyl moc dobrý, protože jsem vždy např. čekal před školou, abych je mohl doprovodit domů, a na poslední chvíli jsem to nezvládl a odešel. A takovýchto situací bylo třeba 5. A nevím, jestli vůbec mají zájem se kamarádit. Pozitivní bylo, že se zasmály jedné věci, co jsem říkal paní učitelce, která řídí noviny. Nicméně pak jsem nevyužil příležitosti pokračovat v rozhovoru (učitelka něco vysvětlovala, ale neposlouchali všichni a mohl jsem pokračovat) a ony pak rychle odešly. A já počítal s tím, že si předáme kontakty a ony se pak se mnou budou samy od sebe chtít kamarádit. Ale tím, že jsme si skoro nic neřekli, tak nevím, jak pokračovat. Jak dál pokračovat v navazování vztahů, tak, aby to nevypadalo hloupě. Takže kdyby tě cokoliv napadlo, tak mi to prosím napiš. Sorry za tak dlouhou zprávu, ale potřeboval jsem se vyjádřit, abys plně pochopil tuto situaci. Já chodím do druháku a ony do prváku. Díky moc Lukáš
Číst odpověď
