Je mi 15, měřím 180 cm a pořád rostu
Ahoj Mourrsi, mám problém, za 3 dny mi bude 15 let a měřím rovných 180 cm. A pořád rostu, je to normální?
Číst odpověď
Nechci nosit oblečení od babičky
Čauky, moje babička mi dává furt nějaké oblečky, co se mi nelíbí. Nechci je vůbec na sobě nosit. Jak jí to mám vysvětlit. Pavlík
Číst odpověď
V testu mi vyšlo, že jsem gay
Milý Mourrisone, chtěl bych se Vám svěřit se dvěma věcmi. Doufám, že Vám to nebude vadit. Minulý rok jsem nastoupil na osmiletý gympl. Máme tam malou bandu kamarádů, ale obzvlášť se kamarádíme já a jedna holka. Je opravdu skvělá, rozumíme si a trávíme spolu spoustu času, třeba chodíme do knihovny a čteme si (což je naše největší a nejsilnější společná záliba), nebo si jen povídáme s knihovnicí, se kterou se kamarádíme, nebo děláme malé rošťárny. Já osobně ji nevnímám nijak víc než jako kamarádku, ale obávám se, že druhá strana je na tom trochu jinak. Jsou to jenom malé detaily, ale bojím se, že se do mě zamilovala. Nechci jí totiž zlomit srdce, mám ji opravdu moc rád, a navíc spolu sedíme a já bych při vědomí, že mě miluje a trápí se kvůli tomu, nemohl chodit do školy. Bojím se také, aby se mi třeba někdy potenciální lásku nesnažila vyznat a já abych neudělal nějakou blbost. Zároveň se trochu obávám jiné věci, která s tím souvisí - bojím se, jestli nejsem gay nebo bisexuál, nejen protože mě dívky nikdy nepřitahovaly, spíše naopak. Samozřejmě, nevnímám to jako nic špatného, ale i tak se bojím případných posměšků a jiných věcí. Už odmala jsem celkem citlivý kluk. Od začátku života, žiju téměř jen se ženam i- máma se s tátou rozešli v půlce mého druhého roku a pak u nás bydlí už jen babi s dědou. Máma si samozřejmě našla nového přítele, ale až později a zprvu jsme se skoro nevídali. Později jsem se ve školce a škole kamarádil skoro jen s holkama a s kluky jsem si nerozuměl. Skoro nikdy jsem nehrál videohry a nechápu, co na tom všichni vidí. Právě proto jsem si asi rozuměl spíš s holkami, které je u nás hrály méně. Hledal jsem si i na internetu známky homosexuality, zkoušel jsem i jeden test a vyšlo mi, že jsem gay. Předem děkuji za Vaši odpověď. 12 let PS: Ábíčko je ten nejlepší časopis v celém vesmíru.
Číst odpověď
Co dělám špatně? Jsem retardovaná?
Co dělám špatně? Kdo jsem? Jsem lhářka? Mám retardaci? Jsem divná? Ahoj, něco mě už hrozně dlouho trápí a já se ti chci svěřit. Už od 4 let mám problémy hledat kamarády, vždycky když jsem za někým šla, hned utekl nebo mě ignoroval (mluvím teď o školce), takže jsem neměla kamarády. V první třídě jsem byla ubulínek třídy a měla jsem kamarádku, s kterou se nebavím. A učitelka byla na mě zasedlá. Říkala mi, že jsem moc hyperaktivní, a až se mě dotýkala, vzala moji ruku pevně, někam mě odtáhla a tam jsme si něco řekly. Takže jsem přešla na novou školu, kde byla parta holek a já byla jejich služka. Povídali si za mými zády, ve třídě se se mnou nikdo nechtěl bavit, že jsem ubulínek a divná. A to si o mně mysleli i v jiných třídách. Pak jsem znovu přestoupila a tam to začalo být horší. Tam jsem měla jednu kamarádku, která mi ani jednou nepomohla, ale byla jediná, se kterou jsem si mohla povídat. Spolužáci říkali, jak jsem retardovaná, pí.., krá.. a divná. Až jsem se s jednou holkou porvala. A všichni říkali, že to byla moje vina. Pak jsem znovu přešla a už jsem si konečně našla kamarádky, ale mám pocit, že dvě jsou falešný. Nemůžu přestat myslet nad minulostí, a zároveň mi pár spolužáků říká, že jsem retardovaná. A učitel (zároveň je i ředitel) si na mě zasedl, pořád na mě řve, třeba že si u zápisu neudělám nadpis. Strašně špatně se mi ve škole učí, protože pořád nad něčím přemýšlím. To, jestli jsem retardovaná, nebo jestli se mnou něco je. A všichni říkám, že jsem lhářka, že se pořád jenom směju a ani nevím, kdo jsem. A v rodině? Už od začátku života, co si pamatuji, se rodiče pořád hádali a mamka mě pořád mlátila, když jsem něco neudělala. A když jsem řekla o mých spolužácích, řekla, že to je moje vina a že jsem lhářka. Ano, je na mě někdy hodná, ale ona si zároveň neuvědomuje, jak to můžu brát. Prostě nevím, kdo jsem, co dělám špatně, co mám dělat, aby mě měli rádi nebo respektovali. Prosím pomoc. (13 let, tenhle rok 14, a jméno nechci uvádět)
Číst odpověď
Jak se bavit se spolužákem, kterého miluju?
Ahoj Mourrisone! Píši sem poprvé a taky kvůli první lásce. Zamilovala jsem se do spolužáka a lámu si hlavu s tím, jestli se do mě taky zamiloval. Ve fyzice sedím za ním a normálně se bavíme. I kamarádky mi říkaly, že se na mě někdy zamilovaně podíval. Nemohl bys mi poradit, jak se s ním více bavit bez toho, abych mu to řekla? Anonym
Číst odpověď
Masturbuji nad představami
Dobrý den, mám takový problém. Moc se mi na holkách i dospělých ženách líbí jejich tělo ale hlavně zadek. Nedokážu se tomu ubránit, ale jsem na tom už závislý. Hrozně se mi líbí naše učitelky ve škole a o hodinách se na ně pořád koukám. Každý den si je v duchu představuju a masturbuji si u toho. Je na tom něco špatně? Prosím o radu. David, 16 let
Číst odpověď
Neudělal jsem přijímací zkoušky na gymnázium
Ahoj Mourrisone, neudělal jsem přijímačky na gympl. Rodiče jsou naštvaný a mně to taky štve. Robert
Číst odpověď
Pláčou zvířata stejně jako lidi?
Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě na něco zeptat. Pláčou zvířata stejně jako lidi? Herbert
Číst odpověď
Nastěhovala se k nám sestra s dítětem
Ahoj Mourrisone, chtěla bych se ti postěžovat. Moje starší ségra se rozešla s přítelem, se kterým má dítě. Teď se nastěhovala k nám do bytu a všechno se točí jenom kolem toho dítěte. Já ho mám ráda, ale nemám už svůj pokojíček, nemám klid na učení a taky mamka si se mnou míň povídá. Co mám, prosím tě, dělat? Díky, Valérie
Číst odpověď
Zemřel mi praděda a mám výčitky, že...
Ahoj Mourri, prosím, ráda bych ti něco napsala. Dnes mi zemřel můj praděda, a já jsem hrozně smutná. Jednak mi to vyvolalo vzpomínky na dobu, když mi bylo šest a zemřel mi děda. Tehdy jsem měla spoustu nápadů, jak rozveselit babičku nebo vzbudit dědu. Poslední dobou jsem kvůli tomu plakala. Vlastně poslední rok brečím mnohem častěji - to nic. Ale hlavně, měla jsem ho vždycky ráda, ale poslední dobou mi babička hodně vyprávěla, jak jim nikdy nic nedopřál, hlavně prababičce. Já ho měla vždycky ráda, ale tohle mě naštvalo, tak jsem si řekla, že mu (jenom!) protentokrát nepošlu přání k Velikonocům. Nemohla jsem tušit, že už mu jiné nepošlu. Ale teď, jak jsme si o něm povídali, zase jsem na něj získala stejný pohled jako vždycky. Hrozně moc toho lituji a vyčítám si to. Prosím, řekneš mi k tomu něco? Moc ti děkuji, Květuš.
Číst odpověď
