Volá mi neznámé číslo ze zahraničí, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, ráda čtu Ábíčka, ale to je teď vedlejší. Mám problém, denně mi vyvolávají na Whatsappu různá čísla s různými předvolbami, tudíž z různých zemí. Většinou mají nějaké nevhodné ženské profilovky vytvořené AI. Vždy číslo položím a nahlásím hovor, ale stejně mi to volá znovu. Rodičům už jsem to řekla, ale podle nich se s tím nedá nic moc dělat :(. Mám i takový pocit, že to souvisí s jedním člověkem, který po mě na Snapchatu chtěl nevhodné fotky, a já mu vynadala, jestli je normální atd.. Mám pocit, že se mi tím chce pomstít. Poradíš mi prosím, jak se zbavit těch telefonátů? Nela

Odpověď

Ahoj Nelo,

věřím, že když ti opakovaně volají neznámá a cizí čísla ze zahraničí, je to hodně nepříjemné. Zvláště pokud se to děje často. Asi víš, že pokud jde o jedno číslo, můžeš si ho v mobilu zablokovat.

Dále existují například různé aplikace, které si můžeš do telefonu nainstalovat. Na Androidu např. Můžu to zvednout? nebo Nevolejte.cz, na iPhonu zase Zvednout to? Kdo mi volal? Také se dají třeba zablokovat všechna neznámá čísla. Pravda, dovolají se ti jen ti, které máš uložené v mobilu, ale zato tě nikdo nebude obtěžovat.

Absolutně radikálním řešením je potom pořídit si nové telefonní číslo a v budoucnu si dávat velký pozor na to, komu ho dáváš a kde všude ho vyplňuješ. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Představuji si dopředu, jak to dopadne, a pak jsem zklamaná

Mám strach z války na Ukrajině, co mám dělat?

Sdílej

30. dubna 2024

Proč máme mít pořád z něčeho strach a svět je teď tak složitý?

Ahoj Mourrisone, možná si budeš myslet, že to moc hrotím, ale já si myslím, že je teď taková děsně divná doba. Pořád se něco děje a pořád máme mít z něčeho strach - z války na Ukrajině, z americkýho prezidenta, z umělé inteligence, že nebudou důchody a já nevím co ještě. Co si o tom myslíš, co máme dělat my, co chodíme zatím na základku? Alois (13 let)

Kvůli útokům na českých školách se tam teď bojím chodit

Ahoj Mourrisone, můžu se ti k něčemu přiznat? Nechce se mi to říkat klukům ve škole, ani rodičům, ale bojím se teď chodit do školy. Skoro každý týden slyším ve zprávách, že se tam něco stalo, buď u nás v republice nebo ve světě. Chtěl bych se radši učit doma. Poraď mi prosím, jak se mám přestat bát.

Mám černé svědomí. Jsem zlý člověk?

Ahoj Mourissone, mám furt černé svědomí o věcech, které byly už tak před pěti lety. Například jsem byl na prvním stupni šprt a myslel jsem si, že to je dobře, protože tenkrát jsem prostě nevěděl, že to je špatně. Pak mi jednou v osmi letech na mé narozeninové oslavě vlepil kámoš pořádnou facku, až jsem z toho spadl. A potom jsem nechtěl na jeho oslavě hrát NerfBitvu a místo toho jsme hráli hru na království. Místo toho, aby byl král oslavenec, tak jsem byl král. Oni s tím souhlasili, ale dnes mě obviňují, že jsem jim přeorganizovával oslavu. Taky jsem občas chtěl prostě hrát jinou hru i ve škole, a i když mi to nikdo nevyčítá (a i s tím všichni souhlasili), tak si myslím, že jsem strašnej přeorganizovávač. Zkrátka moje otázka působí v tom, že i když mi rodiče a okolí říkají, že mě mají rádi, že jsem hodnej a šikovnej, tak stejně si myslím, že já jsem strašně zlej.

Jak být zase šťastný?

Ahoj Mourrisone, před nějakou dobou jsem byl tak nějak šťastný, a to docela dlouho, asi měsíc. Byl jsem rád, veselý a plný optimismu a radosti. Nevím z čeho – vůbec nic se nezměnilo ani neudálo, nic jsem nezískal a nic špatného se nevytratilo. Já jsem byl ale z ničeho nic i tak šťastný. Necítil jsem se prostě normálně jen s dobrou náladou, ale vyloženě šťastně. Přisuzuju to tomu, že nejspíš v jednom předmětu jsem odprezentoval projekt a asi ze mě odpadl stres. Nemyslím si, že je to ono, protože jsem vůbec ve stresu nebyl. :D A před tím, než jsme dostali zadání, jsem šťastný nebyl, takže těžko říct, co mělo ten vliv. Ten pocit se ze mě vytratil, i když se opět nic nenormálního nestalo. Dost mě to mrzí, protože to bylo fajn. Teď jsem opět na spíš negativní vlně a přijde mi to jako škoda. Když vím, že ten pocit někde byl, a nebylo to chvilkové nadšení, když to mělo tak dlouhodobé trvání, chci ten pocit zpátky, ale nějak se tam nemohu dostat. Rozumím, že je téměř nemožné mi takhle poradit z jedné zprávy, když mě ani neznáš. Možná spíš, než pro radu jsem sem přišel to někomu napsat, někomu se svěřit. I když to možná zní zvláštně ve světě plném problémů (a já sám bych se tomuhle příspěvku dřív smál), trápí mě to. Zdraví anonym a pravidelný čtenář v jedné osobě. :)

Mourrisonova poradna