Nejnápadnějším znakem kasuárů je vysoká kostěná přilba na hlavě. Teorií o její funkci byla celá řada. Třeba ta, že přilba chrání hlavu nelétavých ptáků kasuárů při rychlém běhu v pralesním podrostu a při hledání potravy. Nebo že ji používají v boji s nepřáteli. Dokonce existovaly úvahy, že jde o samčí pohlavní znak, jenže to by nesměly mít přilbu i samice. Mnozí vědci se domnívali, že přilba by mohla kasuárům pomáhat s termoregulací. Žádná z těchto teorií ale dosud nebyla zkoumána podrobněji.
Kasuárům hrozí přehřátí
Teprve nedávno se skupina vědců rozhodla prověřit možnost, že by skutečně šlo o termoregulační orgán. Kasuáři, velcí nelétaví ptáci příbuzní pštrosům, žijí v horkých tropických podmínkách, kde jim hrozí přehřátí. Toto nebezpečí ještě zvyšuje jejich husté téměř černé peří a tělesná velikost (čím větší živočich, tím méně tepla vyzařuje do okolí). Samice kasuárů, které jsou větší než samci, mohou vážit až 60 kg.
Výzkum v zoo
Orgány, které odvádějí přebytečné tělesné teplo z organismu, se vyznačují dvěma vlastnostmi – nemají žádnou izolační vrstvu a jsou bohatě protkané krevními vlásečnicemi. Obě tyto podmínky kasuáří přilba splňuje. A tak se vědci pustili do práce. Ze vzdálenosti 0,5-2 m snímali termokamerou hlavy kasuárů chovaných v různých australských zoo. Zaznamenávali přitom změny teploty jejich přilby v závislosti na odlišných vnějších teplotních podmínkách.
Klimatizační jednotka
Výsledky dokonale potvrdily, že kasuáří přilba je skutečně termoregulační orgán. V chladu se cévy v přilbě stáhly, takže nevyzařovala téměř žádné teplo. Naopak v horku přilba doslova sálala. Není to samozřejmě jediný orgán vyzařující přebytečné teplo, stejně funguje i neopeřený zobák, krk, oko a pařáty. Ale vzhledem k poměru velikosti přilby a těla, je u kasuárů právě ona tím hlavním regulátorem teploty. Potvrzují to i pozorování kasuárů, kteří ve velkých vedrech noří hlavu do vody, aby odvádění tepla z přilby urychlili.
Nejen kasuáři
Přilba jako termoregulační orgán není vynálezem kasuárů. Podobnou mají i další tropičtí ptáci, jako je tabon přilbový (Macrocephalon maleo) z indonéských ostrovů nebo africká perlička kropenatá (Numida meleagris). U mnoha ptáků navíc přebírá funkci přilby zobák, tropické druhy ho proto mívají ve srovnání se severskými větší. Extrémním příkladem jsou zoborožci a tukani. Přilby a různé hřebeny měli na hlavách i mnozí dinosauři a ptakoještěři, ale jejich význam je stále předmětem dohadů. Výsledky výzkumu teď naznačují, že jim mohly sloužit podobně jako dnešním kasuárům.
Kasuáři
Ze tří druhů kasuárů (r. Casuarius) obývajících pralesy Nové Guineje, žije pouze kasuár přílbový (C. casuarius) i v severovýchodní Austrálii. Právě tento druh posloužil vědcům k výzkumu. Kasuáři žijí samotářsky, páry se setkávají pouze v době rozmnožování. Hnízdo staví samci, kteří pak také sedí na vejcích a starají se o mláďata. V době, kdy je chrání, jsou mimořádně nebezpeční, svými pařáty jsou schopni zabít i koně.
