Pouště nenabízejí moc kvalitní šťavnaté zeleně, divocí asijští osli kulani se těmto skrovným podmínkám přizpůsobili. Má to ovšem jednu podmínku, přestože žijí v poušti, musí pravidelně a dostatečně pít. Vyžaduje to jejich způsob trávení. Na rozdíl od přežvýkavců, kteří mají čtyři žaludky, mají koně (kam patří i osli) žaludek jen jeden. A ten si sám s tvrdou nevýživnou a špatně stravitelnou pící neporadí.
Žízniví divocí osli
O rozklad a trávení tuhé vegetace se u koňovitých stará obrovské množství bakterií, které žijí v jejich trávicím traktu. Aby však mohly celulózu, hlavní stavební složku rostlin, rozložit, musí být dostatečně zvlhčená. Každý kulan proto musí denně vypít 12-15 litrů vody, v horkých dnech dokonce až 24 litrů.
Nedozírná poušť Gobi
Přístup k vodě je tedy pro život kulanů klíčový. A právě na to se zaměřily nedávné výzkumy mongolských kulanů v jihozápadní části pouště Gobi. Sledovat jejich pohyb na tak obrovském území (studijní plocha zahrnovala 100 tisíc km2), je ovšem takřka nemožné. Vědci proto vybavili 41 oslů obojky s GPS vysílačkou a zmapovali tak jejich pohyb a místa, kde nacházejí vodní zdroje.
Vodu najdou skoro všude
Vodní zdroje v poušti nejsou nikdy jisté, závisí na množství srážek v daném roce, mnohé jsou proto jen dočasné, stojatá voda navíc v zimě zamrzá a tím je také nedostupná. Kulani jsou ovšem schopni najít vodu i ve vyschlých říčních korytech, kde se skrývá pod povrchem, a vyhrabat si ji. Což potvrdily i fotografie pořízené samotnými kulany, kteří nesli na obojku kameru.
Největší území
Vědcům se podařilo zmapovat více než 360 potvrzených vodních zdrojů, z nichž 53 kulani navštěvují pravidelně. Upřednostňují přitom místa, kde se voda nachází do vzdálenosti sedmi kilometrů od zdroje potravy. Mongolští kulani tak při hledání vody v blízkosti pastvy nachodí v poušti obrovské množství kilometrů. Jejich domovské území, v němž se pohybují, je nejrozsáhlejší mezi suchozemskými zvířaty.
Plaší kulani
Z výsledků studie vyplynulo několik důležitých informací. Kulani jsou plaší a vadí jim vyrušování. K vodě, v jejímž okolí se např. pase dobytek, přicházejí pouze v noci, zatímco v pustých oblastech bez lidí ji navštěvují kdykoliv během celého dne. Přitom ze všech více než 360 zmapovaných vodních zdrojů jich pouze šest leží v chráněném území. U všech ostatních jsou rušeni a soupeří o ně s domácími zvířaty.
Stop překážkám
Problémem jsou i přibývající ploty kolem rozrůstajících se pastvin, které přístup k vodě znemožňují. V budoucnu by také mohla vadit plánovaná silnice k dolům vedoucí územím kulanů. Vědci proto navrhují přísnou ochranu 53 kulany nejčastěji navštěvovaných vodních zdrojů a plánované stavby přizpůsobit tak, aby k nim měli volný přístup. Kulany by u nich neměl nikdo rušit.
Víte, že...
Osel asijský (Equus hemionus), jak se správně česky jmenuje tento lichokopytník, dělá vědcům starosti. Mimo jiné se to projevuje i v nejednotných názvech jeho poddruhů. Zatímco ve většině jazyků je název kulan totožný s pojmenováním osel asijský, u nás je vyhrazen pro jediný poddruh, který ovšem nežije v Mongolsku, ale v Turkménii.
