Velké erupce na Slunci nebo uvolnění obřího oblaku hmoty můžou způsobit pořádnou paseku ve vesmíru, ale hlavně na Zemi! Nabité částice narazí do magnetosféry a vyvolají krásnou polární záři, ale také mohou poškodit družice, energetické soustavy a v budoucnu ohrozit astronauty na Měsíci nebo na cestě k Marsu.
Místo mraků sluneční skvrny
Místo mraků sledují vědci zkoumající kosmické počasí sluneční skvrny. Činnost naší mateřské hvězdy se totiž mění v cyklech, které souvisí s jejím magnetickým polem. Nejznámějším je jedenáctiletý cyklus.
Během maxima sluneční činnosti se na Slunci obvykle objevuje více slunečních skvrn, což jsou oblasti o velikosti i několika Zemí, ve kterých magnetické pole zabraňuje v proudění. Sluneční skvrny jsou o něco chladnější než okolí, a tak se nám jeví tmavší.
Astronomové pozorují sluneční skvrny pečlivě od roku 1878, byly ale samozřejmě již předtím. Skvrnité navíc nemusí být jen Slunce, s velkou pravděpodobností se jedná o jev na mnoha dalších hvězdách.
Počasí ve vesmíru
Skvrny na vzdálených hvězdách je nemožné pozorovat přímo. Ani v největších astronomických dalekohledech nedokážeme na jejich „povrchu“ pozorovat žádné detaily. Sluneční nebo v tomto případě hvězdné skvrny ale blokují část světla hvězdy, což se projevuje nepatrnými změnami její jasnosti.
A na to máme odborníky.
V letech 2009 až 2018 pozoroval vesmírný dalekohled Kepler desítky tisíc hvězd a měřil po dlouhou dobu jejich jasnost. Přístroje měřily nepatrné poklesy jasnosti hvězd způsobené přechodem planety před hvězdou. Stejná data se ale hodí také pro lov hvězdných skvrn.
Stovky hvězd jako Slunce
Vědci si vybrali 369 hvězd, které jsou podobné Slunci z hlediska teploty, složení, povrchové gravitace a rychlosti rotace. Zejména rotace je důležitá, protože jako obří dynamo pohání magnetické pole. Hvězda, která se rychle točí, bude mít pravděpodobně mnohem silnější magnetické pole, a tedy i agresivnější cyklus slunečních skvrn. Zvolených 369 hvězd se okolo své osy otočí jednou za 20 až 30 dnů, což je srovnatelné s rotací Slunce (24,5 dnů).
Klidnější mateřská hvězda
Výsledky, zejména jejich srovnání s naší hvězdou, vědce překvapily. Slunce je klidné jako beránek. Průměrná odchylka jasnosti Slunce je 0,07 %. U ostatních hvězd to bylo pětkrát více! Možná bychom se ale neměli radovat předčasně. Vědci se podívali také na 2 500 hvězd, u kterých nebyla známá doba rotace. Hvězdy v této skupině měnily svou jasnost méně než hvězdy v první skupině. Vědci neví, proč tomu tak je.
Existuje možnost, že Slunce už dosáhlo věku, v němž jsou jeho magnetické cykly mírné. Ostatní hvězdy ještě nemusí být tak staré, takže jsou aktivnější. Je také možné, že Slunce je v posledních stovkách let klidnější, ale nikdy nevíme, jestli se třeba neprobudí k horečnaté aktivitě. Nejbližší zvýšení četnosti skvrn můžeme očekávat okolo roku 2025.
Jak pozorovat sluneční skvrny
Skvrny na Slunci můžete pozorovat už menším dalekohledem. Ale pozor! Do Slunce se nesmíte nikdy dívat přímo. Je nutné dalekohled vybavit speciálním slunečním filtrem. Nejjednodušší je v průběhu jasného dne navštívit některou z hvězdáren. Zkontrolovat, zda má Slunce zrovna skvrny, můžete i na internetu. Například na stránce www.spaceweather.com je aktuální snímek Slunce z jedné z družic, které ho sledují. Pokud je pod ním uvedeno „The sun is blank – no sunspots“, tak se na Slunci žádné skvrny nenachází.
