Fousáči v balonu: Češi na Poháru Gordona Bennetta

Video se připravuje ...
Sdílej
 
Aleš Vašíček je filmař a dobrodruh, který nosí plnovous. Ábíčku popsal svou účast v legendárním závodu balonů. Spolu s ním letěl Jan Smrčka. Je profesionálním letcem a také nosí plnovous! Podívejte se na jejich video Dva fousáči v balónu.


V novém ABC 6/2018 píšeme o českých dobrodruzích v horkovzdušných balónech. Podívejte se na jejich video Dva fousáči v balónu. Článek následuje:

"Vytáhněte ještě jeden pytlík. Dobrý, už jste vyvážení," říká muž, který nám pomohl připravit náš balon ke startu. Rainer Hassold je mistrem světa v balonovém létání, ale teď s námi není v balonovém koši. Stojí na zemi a přeje nám, tedy pilotu Honzovi Smrčkovi a mně, kopilotovi, dobrý let.

První start

"Hands off!" Ruce pryč, pusťte balon, zakřičí vedoucí startu a hrozen pomocníků, kteří vlastní vahou drželi náš koš na startovním pódiu, odstoupí stranou. Hraje naše česká národní hymna a tisíc krychlových metrů vodíku táhne náš balon vzhůru do nebe. Honza ladí vysílačku a já odsypávám další písek, aby se naše stoupání nezastavilo. Na okamžik na sebe pohlédneme. Dokázali jsme to. Jako vůbec první Češi v historii jsme odstartovali na legendárním Poháru Gordona Bennetta.

Airlander 10: Vzducholoď budoucnosti

Airlander 10: Vzducholoď budoucnosti

Poletíme nad Alpami?

Náš start probíhal ve švýcarském městečku Gruyere na úpatí Alp. Nejprve jsme museli napytlovat asi tunu písku do pytlíků a písek pořádně promíchat se solí, aby nám v mrazivých výškách nezmrzl na kámen. Nemohli jsme vyloučit, že poletíme přímo nad Alpami, což by znamenalo pohybovat se i ve výšce pěti kilometrů, kde je málo kyslíku a v noci může klesnout teplota i na minus 20 °C. Tam už bychom museli použít dýchací kyslíkové přístroje. Pak se ale ukázalo, že se Alpám vyhneme a vítr nás ponese severovýchodním směrem. Vlastně domů.

Start loňského ročníku Poháru Gordona Bennetta. Historicky první česká posádka je v pátém balonu zleva. Balon byl vypůjčený z Německa, u nás tento typ balonu není k dispozici •  archiv autora, Roby/Wikipedia

Hromada vybavení

Příprava balonu zabrala celý den. Gordon Bennett se startuje večer, za noci, kdy jasně svítí úplněk, aby piloti pokud možno viděli zemi. S Honzou jsme si vylosovali hned druhé místo na startu. I když jsme se všemožně snažili maximálně koš odlehčit, byli jsme tak plní, že jsme si mezi všemi věcmi sotva mohli sednout. Jídlo, voda, bomba s kyslíkem, baterie, solární panel, svítilny, teplé oblečení, vysílačka pro komunikaci s řídícími letového provozu, odpovídač radaru, GPS, vysílačka pro komunikaci s naším pozemním doprovodem, který nás sledoval celou dobu v autě. Na nějaké dva metry čtvereční toho bylo opravdu hodně.

Jsme první česká posádka •  archiv autora, Roby/Wikipedia

Průlet letadla

Po startu jsme vystoupali do výšky asi 2500 metrů nad mořem. Velká potíž pro dálkový let balonem jsou pásma, v nichž může nemotorný balon zkomplikovat letový provoz. Takovým zónám je třeba se buď vyhnout, podletět, nebo je nadletět. Případně si s řídícím vyjednat povolení k průletu. Proto je třeba neustále komunikovat s věžemi letišť a upravovat hodnoty na našem odpovídači radaru tak, aby nás řídící viděli na radaru a mohli třeba odklánět dopravu v naší blízkosti. I tak jsme se nad Curychem nevyhnuli opravdu blízkému průletu dopravního letadla.

Perlan II: Kluzák na hranici vesmíru

Perlan II: Kluzák na hranici vesmíru

Větroně pryč!

Té noci foukal poměrně rychlý vítr a my najednou uháněli i rychlostí 80 km/h. Vysoké kopce Šumavy nás dokonale probraly, když jsme nejdřív začali prudce stoupat, a pak zase padat dva metry za vteřinu. Srovnat náš let přes českou hranici nás stálo hodně písku. Bylo ale skvělé slyšet české řídící letového provozu. Domácím vzdušným prostorem jsme tu noc prolétli jako první účastníci Poháru. Ti chlapi u vysílaček nám blahopřáli a všemožně se nám snažili vyhovět v průletu. Nad Krkonošemi dokonce pozastavili trénink větroňů, abychom mohli proletět do Polska.

Pár vteřin po startu se posádka loučí s týmem •  archiv autora, Roby/Wikipedia

Rovnou mezi mrkev

Nad polskou rovinou začalo pražit slunce a přihlásila se únava. Celou noc jsme s Honzou nezahmouřili oka. Já se staral, jestli držíme správnou letovou hladinu, Honza plánoval strategii našeho letu a komunikoval po vysílačce. Docházel nám drahocenný písek a my věděli, že si musíme nechat železnou zásobu pro přistávací manévr. V polovině Polska nám bylo jasné, že další noc nezvládneme. Rozhodli jsme se bezpečně přistát ještě za světla.

Když jsme se ale ze zhruba dvou kilometrů klesali k zemi, foukal vítr rychlostí okolo 25 km/h, což je pro přistání balonu pěkný fofr. Honza naštěstí našel závětří malého lesíku uprostřed polí a balon jsme tam posadili. Do pole se zasazenou mrkví.

Hypersonický Boeing: Průzkumník budoucnosti

Hypersonický Boeing: Průzkumník budoucnosti

22 hodin a 8 minut

Okamžitě jsme nahlásili ukončení letového plánu a úspěšné přistání. Pokud bychom to neudělali, vyhlásili by po nás pátrání. V tu chvíli a ještě dlouho potom nám nedošlo, co jsme vlastně dokázali. Teprve s odstupem jsme se dozvěděli, že jsme překonali český národní rekord v uletěné vzdálenosti a délce letu v balonu. Ve vzduchu jsme strávili celkem 22 hodin 8 minut a uletěli vzdálenost 1076,78 km. V Poháru Gordona Bennetta jsme sice celkově skončili na 13. místě z 21. týmů, ale o to nešlo. Naše vítězství byl už samotný start a ten okamžik, kdy na startovním poli poprvé v historii hrála česká národní hymna.


Dva typy balonů

Když se zeptáte běžného pilota letadla, co říká na balonové létání, zaťuká si nejspíš na čelo. "Vždyť se to nedá řídit, jsi úplně závislý na počasí."  Je to pravda jen z části: Balon se v rámci možností řídit dá. Proti větru letět nemůže, ale vítr často fouká v různých výškách různým směrem a vzduch také vytváří u země různá proudění. Takže dobrý pilot se dokáže alespoň přibližně dostat tam, kam potřebuje. Jak to udělá, záleží na typu jeho vzdušného plavidla.

Horkovzdušný balon 

- Horkovzdušný balon je nadnášen horkým vzduchem, který ohřívají hořáky. V koši jsou proto plynové bomby s propanem a chybí zátěž v podobě pytlíků s pískem. Z tohoto balonu se nic nevysypává: Když chceme stoupat, prostě zatápíme víc a ohříváme víc vzduch. Když naopak chceme klesat, přestaneme topit, nebo dokonce upouštíme horký vzduch ventilem v koruně balonu. Let s horkovzdušným balonem se počítá v řádech hodin.

Plynový balon 

- Plynový balon je nadnášen plynem lehčím než vzduch. Obvykle je to vodík, někdy také helium. Výhoda je, že balon letí, dokud je v obalu dostatečné množství vodíku. Dobrý balon, který nepropouští plyn ven, vydrží ve vzduchu třeba i několik dní. Když chceme stoupat, odlehčujeme koš vyhazováním zátěže (písku). Když chceme klesat, upouštíme plyn ventilem v koruně balonu. Plynové balony jsou dnes extrémně vzácné. Hlavně z toho důvodu, že vodík je velmi drahý plyn a při neopatrném zacházení dokáže být kvůli své hořlavosti i velmi nebezpečný. Na celém světě existuje jen asi nějakých 40 až 60 plynových balonů, v Evropě jich bude kolem dvacítky.

Amélie Earhartová: Na stopě letecké záhadě

Amélie Earhartová: Na stopě letecké záhadě


Pohár Gordona Bennetta

Jako v každém sportu i v létání balonem existuje soutěž, která předčí všechny ostatní, taková zvláštní olympiáda: Pohár Gordona Bennetta. Závod plynových balonů se jmenuje podle svého zakladatele, mediálního magnáta Gordona Bennetta. Milionář a sportovní nadšenec chtěl podpořit překonávání hranic technických možností své doby v různých dopravních kategoriích. V září roku 1906, kdy se konal první ročník, reprezentovaly letectví pouze balony a vzducholodě.

Pohár Gordona Benneta •  archiv autora, Roby/Wikipedia

Kdo získá pohár?

Zpravidla v září se závod koná i v dnešní době, protože je ještě teplo, pole jsou sklizená a noci nejsou dlouhé. Soutěží národní týmy a pohár získává ten, kdo 3x v řadě po sobě zvítězí. Za více než stoletou historii v něm až do roku 2017 nikdy nestartovali Češi, na balonu nikdy nevlála česká vlajka. Favorité jsou zde v posledních letech Švýcaři a Francouzi. Velmi úspěšní bývali Američané a Němci.

Nejdelší dolet

Startuje se vždy z místa, odkud pochází předchozí vítěz. Vyhrává ten, kdo uletí nejdelší vzdálenost. Tu nezřídka představují tisíce kilometrů a ve vzduchu se současné posádky drží třeba i tři dny. A protože se za takou dobu lehce změní počasí v celé Evropě, končívají světoví šampioni v korunách stromů nebo dokonce i v moři. Není výjimkou, že závodníci svoji odvahu zaplatili životem. Vyhrává ten, kdo dobře rozvrhne své síly, kdo umí dobře číst počasí, a samozřejmě ten, kdo má dobrý balon.

Více z video rubriky ABC TV:

ABC TV Gripeny: Kompozitní ptáci u armády v Čáslavi

ABC TV Gripeny: Kompozitní ptáci u armády v Čáslavi

ABC TV: Redakci ábíčka zavřeli do vesmírné lodi Galactic Pioneer!

ABC TV: Redakci ábíčka zavřeli do vesmírné lodi Galactic Pioneer!

ABC TV: Lodě z Hry o trůny: Jak se staví repliky pro film

ABC TV: Lodě z Hry o trůny: Jak se staví repliky pro film

ABC TV: Zborov v milovicích

Video se připravuje ...

ABC TV v bitvě u Zborova • Zdroj: ABC

Autor

Aleš Vašíček