Kvůli oteplování planety dnes odtaje z prastarých ledovců skoro metr ledu ročně. Takováto bleskurychlá proměna přírodního koloběhu je bez diskuze tragédie pro rostliny, zvířata i místní obyvatele. Má to ale i jeden světlý bod. Jak známo, led dokáže dokonale zakonzervovat téměř cokoli. Mizející ledovce tak rozkrývají dokonale zachovaná svědectví o životě našich předků.
Vikingové ná obchodní cestě
Ve středním Norsku se nachází ledová čepice jménem Lendbreen. Leží ve výšce 1690 až 1920 metrů a šplhá až téměř na vrcholek místních hor. Po tisíce let přes ni přecházeli místní obyvatelé, kteří vedli svá stáda z jedné pastviny na druhou. Časem zde vznikla i významná obchodní cesta, přes kterou putovalo zboží z Římské říše v době železné a později předměty, které vyrobili nebo na svých loupežných výpravách ukořistili vikingové.
Putování po ledovci
Podle archeologů začali lidé ve velkém putovat po ledovci okolo roku 300 našeho letopočtu. Skandinávie je drsný kraj a zemědělcům přestala postačovat úrodná půda v nížinách. Zároveň už se naučili farmařit tak efektivně, že si troufli rozšířit své usedlosti.
Rozhodli se proto využívat i výše položené oblasti, kam vodili stáda na pastvu. Přes ledovce chodili vždy na jaře a v létě, kdy nehrozily kruté mrazy či sněhové bouře a jejich povrch pokrývala hluboká vrstva sněhu. Ta sloužila jako bezpečná opora, protože v zimním období by tvrdý a kluzký led neměli šanci překonat.
Rozmrzlé poklady
To vše a spoustu dalších svědectví o zdejších lidech zjistili vědci právě díky nálezům z tajícího ledovce. Mezi rozrmrzlými historickými poklady objevili například pozůstatky saní, chodeckou hůl pokrytou runami, podkovy nebo kosti koní. Stejně tak se ale po cestách poztrácelo mnoho věcí každodenního užití. Led odhalil dokonale zachované rukavice, boty a všemožné cáry oblečení.
Kromě toho odkryl i pozůstatky útočiště, kam se chodili ukrývat poutníci před špatným počasím nebo přespávali na delších cestách. Jako nezvratný důkaz cesty slouží i tzv. mužici – hromádky na sebe položených kamenů, které v severských zemích značí cestu a používají se dodnes.
Prastaré lyže
Vědci na tající ledové čepici Lendbreen objevili celkem 60 předmětů. Většina z nich pochází z éry vikingů, tedy z doby zhruba před tisíci lety. Některé artefakty ale sahají i do doby před naším letopočtem.
Jednoznačně nejstarší je šíp a lyže z doby bronzové, které mohou být staré klidně více než 3000 let. Zaráží vás, že už tehdy uměli lidé lyžovat? Nejstarší důkazy o tom, že si lidé zkracovali cestu na dřevěných lyžích ne nepodobných těm dnešním, sahají až 8000 let zpátky.
Poklad ze Skalistých hor
Forrest Fenn je americký obchodník s uměním. Kromě toho je také dobrodruh a milovník přírody. Před více než dvaceti lety těže onemocněl a myslel si, že s ním bude brzy konec. Rozhodl se proto ukrýt zlatý poklad v hodnotě několika milionů dolarů kdesi ve Skalistých horách a ve svých memoárech napsat báseň, v níž jsou ukryty indicie k jeho dohledání.
Za pokladem se vydala spousta hledačů a pět z nich dokonce v divočině zemřelo. Až před pár týdny byla jeho klenotnice konečně objevena. A jelikož se Fenn mezitím uzdravil, mohl si s nálezcem po mnoha letech potřást rukou i on a předat si navzájem všechny dobrodružné historky.
