Chmel je vytrvalá pravotočivá, ovíjivá rostlina s plazivým oddenkem. Užitnou částí jsou samičí plodní šištice, které se sbírají krátce před úplným uzráním a suší se při teplotě okolo 40 stupňů Celsia. Chmel se používal při lehké nespavosti, předrážděnosti a jako prostředek podporující trávení. Velice často se také kombinoval s kozlíkem lékařských.
Chmel otáčivý [Humulus lupulus L.]
Chmel je vytrvalá pravotočivá, ovíjivá rostlina s plazivým oddenkem. Lodyhy dorůstají do výšky 3 až 6m a jsou drsně, háčkovitě chlupaté. Listy jsou vstřícné i střídavé, řapíkaté s 2 palisty. Čepel je dlanitě 3 až 5ti laločná, se srdčitou bází a pilovitým okrajem. Listy na líci jsou hladké, nebo drsné, na rubu drsné se žlutými žlázkami. Horní listy jsou obvykle bez laloků.
Květy můžeme spatřit od července do srpna.
Chmel je rozšířen po celé Evropě. Planý roste v pobřežních houštinách a křovinách, v lužních lesích na mezích i v suších keřových porostech a na okrajích lesů v nížinách a pahorkatinách. Je důležitou technickou plodinou a má rovněž léčivé účinky. Uměle se pěstuje na chmelnicích založených v teplejších oblastech.
Užitnou částí jsou samičí plodní šištice, které se sbírají krátce před úplným uzráním a suší se při teplotě okolo 40 stupňů Celsia. Látka obsažená ve chmelu má aromatický pach a škrábavou chuť. Chmelové žlázky, čili lupulin se získávají proséváním usušených šištic a dalším čištěním. Představují prášek charakteristicky páchnoucí s kořenitě hořkou chutí.
Čerstvé šištice vyvolávají někdy podráždění kůže, kožní vyrážky a puchýře.
Hlavní účinné látky nejsou ještě známé. Plodní šištice obsahují pryskyřici s hořčinami.
Lupulin obsahuje zejména silice a pryskyřici s hořčinou a vitamín B.
Hořčiny a silice povzbuzují chuť k jídlu, uklidňují nepříjemné stavy a vyvolávají spánek.
Chmel se používal při lehké nespavosti, předrážděnosti a jako prostředek podporující trávení. Velice často se také kombinoval s kozlíkem lékařských.
Příště si něco povíme o Jalovci obecném.
