Záhada soch moai vyřešena: Jak se stěhovaly kráčející sochy na Velikonočním ostrově?

2 / 15
Prohlédnout znovu

Záhada soch moai vyřešena: Jak se stěhovaly kráčející sochy na Velikonočním ostrově?

Transport soch moai na Velikonočním ostrově: Obří kamenné kolosy putovaly z lomu Rano Raraku na mnohakilometrové vzdálenosti díky unikátní technice „chůze“ a síti upravených stezek | Profimedia.cz
Experimentální archeologie v praxi: K rozpohybování pětitunové repliky sochy moai stačilo osmnáct lidí a několik lan, což potvrzuje efektivitu techniky „kráčení“ na Velikonočním ostrově | Carl Lipo
Plošina Ahu Tongariki na Velikonočním ostrově: Nejslavnější ceremoniální místo s patnácti vztyčenými sochami moai, které dnes čelí hrozbě zvyšující se hladiny oceánu | Profimedia.cz
Americký antropolog profesor Carl Lipo při výzkumu na Velikonočním ostrově. Jeho tým pomocí 3D modelů a terénních experimentů vědecky potvrdil teorii o kráčejících sochách moai | Carl Lipo
Duchovní význam moai: Archeologové předpokládají, že tyto monumentální sochy zpodobňovaly uctívané předky a šířily ochrannou sílu „mana“ nad místními komunitami na Rapa Nui | Profimedia.cz
Nedokončené a padlé sochy moai na úbočí sopky Rano Raraku. Mnohé z nich jsou po staletích částečně pohřbené pod nánosy zeminy a sedimentů, což u prvních badatelů vyvolávalo mylný dojem, že jde pouze o kamenné hlavy | Carl Lipo
Historie objevení Rapa Nui: Nizozemský admirál Jacob Roggeveen připlul na ostrov o Velikonocích roku 1722, a dal mu tak jeho dnešní název Velikonoční ostrov | Carl Lipo
Experimentální archeologie v praxi: K rozpohybování pětitunové repliky sochy moai stačilo osmnáct lidí a několik lan, což potvrzuje efektivitu techniky „kráčení“ na Velikonočním ostrově | Profimedia.cz
Záhada orientace moai: Zatímco většina soch na Velikonočním ostrově hledí do vnitrozemí, aby chránila vesnice, skupina soch na plošině Ahu Akivi jako jediná shlíží k moři | Profimedia.cz
Experimentální archeologie v praxi: K rozpohybování pětitunové repliky sochy moai stačilo osmnáct lidí a několik lan, což potvrzuje efektivitu techniky „kráčení“ na Velikonočním ostrově | Profimedia.cz
Ahu Tongariki: Největší ceremoniální plošina na Rapa Nui měří na délku téměř 100 metrů a nese 15 monumentálních soch moai, které tvoří nejvýraznější siluetu Velikonočního ostrova | Profimedia.cz
Technika „chůze“ soch moai: Experimentální archeologie potvrzuje, že k přesunu kolosů stačilo střídavé tahání lan a náklon mezi 5 a 15 stupni, což poprvé v praxi dokázal český inženýr Pavel Pavel | Carl Lipo
Detailní 3D model sochy moai odhaluje unikátní anatomii a zakulacenou základnu, která domorodcům na Velikonočním ostrově umožňovala transport soch pomocí kývavého pohybu | Carl Lipo
Geografická poloha Rapa Nui: Velikonoční ostrov leží v izolaci uprostřed Pacifiku, vzdálený zhruba 3600 km od pobřeží Chile, což ztěžovalo kontakt s okolním světem | Carl Lipo
Krysa ostrovní (Rattus exulans), která jako nepůvodní druh zavinila odlesňování Velikonočního ostrova a zkázu palmových hájů na Rapa Nui | Walter Buller