Historie Rapa Nui: Kdo byli první obyvatelé Velikonočního ostrova?
Od roku 1722 jej známe jako Velikonoční ostrov. Původně se však ostrov, který spravuje Chile, ale který od západního pobřeží Jižní Ameriky dělí asi 3600 km Pacifického oceánu, jmenoval Rapa Nui. Znamená to Velká země a toto jméno mu dali jeho objevitelé, Polynésané, kteří na svých kanoích připluli kolem roku 900, dost možná i o něco dříve. Připluli, zabydleli se a nějakou dobu prosperovali a stavěli obří sochy. A pak všechno skončilo.
Zkáza lesů: Proč zmizely obří palmy?
Příčinou kolapsu nebyla žádná dramatická přírodní katastrofa, ale něco daleko méně nápadného – plíživé odlesňování. Rapa Nui byl zalesněný, rostly tu obří palmy s jedlými ořechy a mnoho různých druhů stromů.
Polynésané jejich dřevo využívali pro stavbu příbytků i kánoí, které jim umožňovaly lovit na moři. Rybolov a lov kytovců byl pro ně důležitý, jen zemědělstvím se jejich rostoucí populace na ostrově, který obejdete pěšky za jediný den, nemohla uživit. A dřevo zase bylo kriticky důležité pro stavbu plavidel.
Způsobily sochy moai civilizační kolaps?
Polynésané nicméně káceli takovým tempem, že se lesy a palmové háje nestačily obnovovat. Neviděli, že si pod sebou podřezávají větev? Za hlavního viníka zkázy Rapa Nui byly už mnohokrát označeny obří sochy – moai. Jejich přesný význam neznáme, po celém Rapa Nui jich však stále stojí nebo leží asi tři stovky.
Archeologové došli k závěru, že společnost z Rapa Nui jim přikládala až sebevražednou důležitost. Sochy byly stále větší a existovala teorie, že k jejich přesunu po ostrově lidé využívali kulatinu z palmových kmenů. Více soch znamenalo více pokácených palem a v konečném důsledku i cestu do záhuby.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
