Lov velkých kytovců máme spojený především s nechvalně známým vybíjení kytovců během velrybářské éry na konci 19. a počátku 20. století, jeho kořeny jsou ale mnohem hlubší. Vědci z Autonomní univerzity v Barceloně analyzovali nálezy mohyly ze zátoky Babitonga v Brazílii. Před 5000 lety tu žily komunity, které stavěly takzvané sambaquis – ohromné mohyly ze schránek mořských měkkýšů.
Nečekané archeologické objevy: Kosti kytovců a hroty zbraní
Archeologové v nich našli kosti kytovců i kostěné hroty zbraní, které sloužily k jejich lovu. Mezi místní lovné druhy patřily kromě delfínů i velké až obří druhy – vorvani, plejtváci sejvalové, plejtváci obrovští, keporkakové a velryby jižní. Je to nečekané zjištění, protože až dosud se předpokládalo, že lov velkých kytovců se rozvinul v době před 2500 až 3000 lety.
