Nedávno publikovaná mezinárodní studie, kterou vedli vědci z brněnské Masarykovy univerzity, přinesla pozoruhodné novinky o stravovacích návycích prvních Slovanů. Tito naši předkové se na území dnešní České republiky dostali během rozsáhlé migrace obyvatel v raném středověku.
Nyní o nich díky „gastronomické archeologii“ víme zase o něco více! Podobný případ už kdysi rozluštili archeologové ze tří českých univerzit v Makedonii – článek Vypečená detektivka najdete na webu abicko.cz - tady.
Migrace Slovanů a stěhování národů v Evropě
Stěhování národů spojené s pádem Západořímské říše představuje přelomové období plné demografických a politických změn napříč Evropou.
Výsledky práce týmu vedeného Jiřím Macháčkem z Ústavu archeologie a muzeologie dokazují, že se mezi lety 560 a 600 n. l. na Moravě a v Dolním Rakousku objevili lidé s odlišnou kulturou. Vystřídali tak germánské skupiny, které zde žily před nimi. Slované se ze své pravlasti vydali západním a jižním směrem a svůj nový domov našli ve střední Evropě.
Analýza DNA a organických zbytků z keramických nádob
Vědci se zaměřili na porovnání obvyklé stravy slovanských a germánských kmenů. Z dobových hrnců odebrali vzorky jídla. Konkrétně byly analyzovány organické zbytky ze střepů 75 keramických nádob používaných na vaření.
A to jak těch germánských pocházejících ze 4. či 5. století ze sídliště Zlechov, tak slovanských ze 6. až 7. století objevených na archeologických nalezištích Pohansko a Lány u Břeclavi.
Radiokarbonová metoda a výzkum archeologických nálezů z Břeclavi
Molekuly potravin, které se na kuchyňském nádobí zachovaly, vědci detailně zkoumali. Obsahovaly vysoké koncentrace lipidů, tedy především tuků a olejů. Výzkumníci analyzovali rovněž kosti ze zkonzumovaných zvířat, které byly nalezeny ve středověkých sídlištích.
Pomocí radiokarbonové metody zjistili, že ke změně způsobu života došlo nejpozději roku 598 n. l. v návaznosti na migraci lidí z východní části Evropy.
Jáhlová kaše s medem: Strava prvních Slovanů
V raném středověku se ujal nový systém pro přípravu jídla, který zahrnoval i v dřívější době neobvyklé potraviny jako mléko a proso. Ve vysokých hrncích se dělaly především husté polévky a kaše z obilí.
Například dvě třetiny keramiky nalezené na Pohansku se používaly ke zpracování mléčných výrobků. Díky tomu víme, že vznikající slovanská populace přijala jáhlovou kaši, pravděpodobně dochucenou medem, jako svůj základní pokrm. Právě prosu se v našich končinách s ohledem na tehdejší klima nebývale dařilo.
Kulinářské tradice jako národní symbol
Stravovací návyky představují jeden ze základních prvků při vymezení určité skupiny lidí. S příchodem Slovanů se klíčovou součástí kulinářského umění ve střední Evropě stalo zpracování obilovin.
Naši předci si posléze na kaších pochutnávali po mnoho generací, v navazujícím období Velkomoravské říše se proso konzumovalo v obrovském množství. Preference zcela odlišné stravy potvrzuje, že se kmeny lišily nejen geneticky, ale také způsobem života.
