Nedávno publikovaná mezinárodní studie, kterou vedli vědci z brněnské Masarykovy univerzity, přinesla pozoruhodné novinky o stravovacích návycích prvních Slovanů. Tito naši předkové se na území dnešní České republiky dostali během rozsáhlé migrace obyvatel v raném středověku.
Nyní o nich díky „gastronomické archeologii“ víme zase o něco více! Podobný případ už kdysi rozluštili archeologové ze tří českých univerzit v Makedonii – článek Vypečená detektivka najdete na webu abicko.cz - tady.
Migrace Slovanů a stěhování národů v Evropě
Stěhování národů spojené s pádem Západořímské říše představuje přelomové období plné demografických a politických změn napříč Evropou.
Výsledky práce týmu vedeného Jiřím Macháčkem z Ústavu archeologie a muzeologie dokazují, že se mezi lety 560 a 600 n. l. na Moravě a v Dolním Rakousku objevili lidé s odlišnou kulturou. Vystřídali tak germánské skupiny, které zde žily před nimi. Slované se ze své pravlasti vydali západním a jižním směrem a svůj nový domov našli ve střední Evropě.
Analýza DNA a organických zbytků z keramických nádob
Vědci se zaměřili na porovnání obvyklé stravy slovanských a germánských kmenů. Z dobových hrnců odebrali vzorky jídla. Konkrétně byly analyzovány organické zbytky ze střepů 75 keramických nádob používaných na vaření.
A to jak těch germánských pocházejících ze 4. či 5. století ze sídliště Zlechov, tak slovanských ze 6. až 7. století objevených na archeologických nalezištích Pohansko a Lány u Břeclavi.
Radiokarbonová metoda a výzkum archeologických nálezů z Břeclavi
Molekuly potravin, které se na kuchyňském nádobí zachovaly, vědci detailně zkoumali. Obsahovaly vysoké koncentrace lipidů, tedy především tuků a olejů. Výzkumníci analyzovali rovněž kosti ze zkonzumovaných zvířat, které byly nalezeny ve středověkých sídlištích.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
