Na výpravě v Zemi Keltů: Rekonstrukce u Nasavrk je jako stroj času

Na výpravě v Zemi Keltů: Rekonstrukce u Nasavrk je jako stroj času
Sdílej
 
Keltové zanechali na dnešním území Česka nesmazatelnou stopu. Jak se jim žilo, můžete vyzkoušet na vlastní kůži ve zrekonstruovaném oppidu Země Keltů u Nasavrk. Je to zážitek nejen pro archeology, ale i obyčejné návštěvníky.

O Keltech často slýcháme jako o nejstarších doložených obyvatelích naší země. Objevují se v dnešním Česku v 5. století př. n. l. Konkrétně šlo o kmen Bójů, podle kterých římští historici začali nazývat část střední Evropy Boiohaemum – později Bohemia. A co k nám Bójové přinesli? Tak třeba hrnčířský kruh, kalhoty, zpracování železa, povrchovou těžbu zlata, stříbrné a zlaté mince a spoustu dalšího. Za jejich zánik považují historici poslední století před naším letopočtem, kdy podlehli tlaku rozšiřující se Římské říše a germánských kmenů.

Co je to oppidum? Opevněný kopec!

Právě vztahy se sousedy donutily Kelty mezi lety 150 až 50 př. n. l. zakládat oppida (opevněná sídla). V Česku jich známe hned několik, k těm nejvýznamnějším patří třeba stradonické oppidum u Berouna, Závist, Staré Hradisko nebo Třísov a České Lhotice. Pevnosti byly stavěny na kopcích podél významných obchodních cest (např. Jantarová nebo Solná stezka) a přirozeně tak sloužily jako obchodní a řemeslná centra.

Dronový pohled na skanzen v Zemi Keltů •  Aleš Komárek

Život pro bohaté Kelty

V oppidu žila keltská elita – válečníci, druidové, řemeslníci a jejich rodiny. Dole v nížinách byly naopak menší vesničky pro zemědělce, kteří oppida zásobovali potravinami a základními potřebami. O životě uvnitř hradeb ví historici poměrně hodně na základě archeologických nálezů a srovnání s keltskými stavbami z jiných zemí. 

Osobně v oppidu

Jenže archeologické vykopávky nestačí. Jak jste se mohli v průběhu roku dozvědět z našeho seriálu o experimentální archeologii, řadu poznatků plně pochopíme teprve poté, co je převedeme do praxe. A přesně to byl důvod naší návštěvy v Zemi Keltů – historické rekonstrukci oppida v Nasavrkách u Železných hor.

Na ploše tří hektarů jsou postavené keltské domy a pravidelně se zde konají akce pro fanoušky historie, kteří se jako Keltové oblékají. Ostatně, ty můžete vidět na fotografiích kolem textu – jde o kmeny Celtae Ferrei a Boii, ale během akcí se v Zemi Keltů vyskytují i zástupci několika dalších kmenů.

Stavby vznikaly za použití přírodních materiálů •  Pavel Dobrovský

Jak se staví keltská vesnice

Půdorys Země Keltů, zejména vstupní brána a valy, vychází z nedalekého oppida v Českých Lhoticích. Podoba staveb odpovídá zhruba období 1. stol. př. n. l. a jejich rozmístění v areálu je založeno na nálezových situacích z Česka. „I přes úsilí vycházet z dostupných vědeckých poznatků a použít přiměřené technologie a postupy je stávající podoba našeho keltského města jen jednou z možných interpretací,“ říká archeoložka Blanka Zelená, která nás provádí. 

Jako kdysi

Rekonstrukce oppida probíhá za použití původních technik a materiálů. Stavby často obsahují proutěné výplety obalené hlínou, tzv. mazanicí. Taková konstrukce neodolala dešti, musela být schována pod střechou, ani ohni – a právě ze spálených domů se zachovaly otisky výpletů v bahně, a proto víme, jak je rekonstruovat.

Členové Celtae Ferrei a Boii před domem náčelníka •  Pavel Dobrovský

K důležitým stavbám v Zemi Keltů patří kovárna – Keltové byli známí svou schopností vyrábět železo v takovém množství, že z něj dokázali vytvářet kromě zbraní, nástrojů a ozdob i stavební kování. Anebo svatyně, kterou využívali druidové pro rituály. Být druidem ale neznamenalo totéž, co být knězem. Druidové byli také diplomati, lékaři, filozofové a historici. 

Konec oppid

Zánik keltských oppid bývá spojován s ekonomickými důvody – změna klimatu a narušení obchodních tras vedly k nedostatku zásob. Příchod germánských kmenů a expanze Římanů, kteří dobyli například Galii, znamenaly pro keltskou kulturu vážnou hrozbu. Na některých místech byla oppida vypleněna, zatímco jiná byla opuštěna mírovou cestou. To u Nasavrk ale žije dál.

Tribe Nation:

Utečte Římanům v nové české hře

Nová česká hra Tribe Nation interpretuje keltskou kulturu v době jejího zániku v zemi Boiohaemum. Ujmete se kmene, který mezi lety 58–50 př. n. l. uniká před římskými nepřáteli, a pokusíte se ho provést přes celou Evropu do bezpečí.

Při každém spuštění se vygeneruje nová herní mapa, na které se nachází nespočet setkání, které muśíte se svými bojovníky a jejich náčelníky vyřešit na strategické mapě. Hratelností se tak titul blíží žánru roguelike, tedy nahodilému generování událostí. Zároveň své armády povyšujete, zlepšujete jim zbroj a zbraně. Nechybí druidi, jízda nebo lučištníci. Demo Tribe Nation je ke stažení na Steamu, plná hra vyjde během roku 2025.

Celtae Ferrei a Boli:

Keltské kmeny

Během návštěvy ábíčka v Zemi Keltů jsme potkali příslušníky sedmičlenné historické skupiny Celtae Ferrei, která prezentuje keltskou kulturu veřejnosti. Věnuje se válečnictví v době oppidální (150–50 př. n. l.) a řemeslům. Podobně je zaměřena skupina Boii. Momentálně má 12 dospělých členů a 5 kusů keltské drobotiny. Obě skupiny se zaměřují na kovářství či tkaní na karetkách a hřebenovém stávku, Boii navíc koketují i s pravěkou hudbou a duchovním životem Keltů. Nejčastěji je potkáte v Zemi Keltů, ale i na různých historických akcích po celé ČR. 

Záhadní Keltové: V Česku objevili nejstarší sklárnu severně od Alp

Záhadní Keltové: V Česku objevili nejstarší sklárnu severně od Alp

Objevy u Pálavy: Římané na Moravě

Objevy u Pálavy: Římané na Moravě

Košíkářská škola pletení: Boty keltských vynálezců

Košíkářská škola pletení: Boty keltských vynálezců

Pavel Dobrovský

Pavel Dobrovský

Editor
pavel.dobrovsky@cncenter.cz
Všechny cesty vedou do ábíčka a došel tam i Pavel, kterého nejvíc baví cestování po Africe, kultura a videohry. Pavla zajímá vše, co se týká technologie budoucnosti. Raději má ale knihy papírové, než digitální. Když už ho nechce koukat do monitoru, jde lézt po skalách nebo běhat se svým psem.
 

Články odjinud