Tajemství Štěchovického pokladu: Co ukryli Němci nedaleko Prahy?

Tajemství Štěchovického pokladu: Co ukryli Němci nedaleko Prahy?
Sdílej
 
Poklady se nezakopávaly jen v době starých Keltů nebo za třicetileté války. Jeden prý pochází z doby před 60 lety a ukrývá se v Hradištku u Štěchovic.

 

Záhada Štěchovického pokladu

Záhada Štěchovického pokladu

 

 

Ještě celkem nedávno se na území Česka ve velkém ukrýval majetek. V období druhé světové války zakopávali své cennosti před nacisty Češi a Židé, po válce zase Němci, kteří byli vyhnáni z české země. Dnešní hledače pokladů láká hlavně jmění, které nacisté za války uloupili a schovali si na poválečné časy.

Asi nejslavnějším místem, kde se má ukrývat nacistický poklad, je obec Hradištko u Štěchovic. Během druhé světové války zde byl výcvikový prostor jednotek SS, v němž se nacházel přísně střežený objekt obsahující rozsáhlé podzemní prostory. Podle dobových svědectví do nich těsně před konce války Němci ukryli záhadné bedny.

Netušené zbraně

Mnozí věří, že se ve štolách u Štěchovic skrývá zlato a peníze. Pro jiné by byly zajímavější plány (a možná i prototyp) diskovitého letadla s pohonem na antigravitaci, které podle legendy vyvíjeli konstruktéři v čakovické Avii. Takový letoun je přece jen trochu silná káva, ale faktem je, že němečtí vědci ve vojenských technologiích o dost předběhli svou dobu.

Ke smůle fašistického Německa – a štěstí nás ostatních – nebyla už Říše schopná většinu jejich nápadů dotáhnout do výroby. Stejně jako německá atomová bomba zůstaly i zázračné letouny jen ve stadiu nákresů nebo nanejvýš nefunkčních prototypů. Některé z těchto stíhaček se vyvíjely na našem území. Například letoun Škoda-Kauba, který měl pohánět náporový motor (ramjet). Pokud by jeho technologii, s níž se dodnes podnikají pokusy, výrobci zvládli, dostali by stroj rychlejší než dnešní stíhačky! 

 

GALERIE: Co ukryli Němci nedaleko Prahy?

 

Jantarová komnata

Další hledači doufají, že ve Štěchovicích naleznou část Jantarové komnaty, díla nedozírné ceny, které bylo naposledy spatřeno roku 1944 v německém Královci (dnes ruský Kaliningrad). Byla darem pruského krále carovi Petru Velikému. Šlo o místnost celou obloženou broušeným jantarem a pozlacenými zrcadly. Její hodnota je jen těžko vyčíslitelná.

Snahu lovců pokladu povzbuzují i stará svědectví. Podle nich esesmani přivezli koncem dubna 1945 do Štěchovic záhadné bedny. Zajatci z nedalekého koncentračního tábora je pak uložili do připravené štoly. Když vězni vchod do podzemí zamaskovali, strážní je do jednoho postříleli. 

Seznamy agentů

Nejúspěšnější byli v hledání pokladu po válce Američané. V březnu 1946 ze štoly v rokli Závist odvezli přes 30 beden s částí archivu Úřadu říšského protektora. Obsahovaly i záznamy o tom, jak se kdo během války choval (tedy i to, kdo s Němci spolupracoval).  Američané však zřejmě hledali něco jiného, protože nakonec archiv (otázka je jak kompletní) vrátili do Prahy.

Hledání pokladu ale neskončilo. Komunistická Státní bezpečnost (StB) po něm intenzivně pátrala, vyšetřovala svědky, najímala geologické firmy a hlavně celou oblast dobře hlídala. Zřejmě ale nikdy nic neobjevila.

Utratil 14 milionů

S narůstající dobou od konce války intenzita pátrání polevovala, hledání však pokračovalo až do 80. let. Jednalo se samozřejmě o výzkumy pouze se souhlasem vojáků. Po pádu komunizmu v roce 1989 se ale v okolí Štěchovic vystřídala celá řada hledačů. Asi nejznámější z nich je Josef Mužík, který pátráním po zdejším pokladu strávil 18 let života a utratil za něj 14 milionů korun. Navzdory své houževnatosti ani on, ani nikdo jiný poklady srovnatelné se svými představami nenašel.

 

 

Štěchovický poklad

 

1942

Území u Štěchovic vykupují Němci a zakládají zde cvičiště SS

18. dubna 1945

Z Berlína odjíždí vlakem 460 beden. O dva dny později odlétají letouny s dalšími 80 bednami

22. dubna 1945

Bedny jsou v Praze. Úkolem bezpečně je uložit je pověřen Emil Klein, velitel ženijní školy SS na Hradištku

Konec dubna 1945

Bedny jsou přesunuty do Hradištka. Zajatci, kteří je uložili pod zem, jsou po akci postříleni

11. února 1946

Skupina amerických vojáků otvírá do té doby neznámou štolu a skrytě odváží množství beden do Frankfurtu

7. března 1946

Odvezené věci Američané vracejí československým úřadům

Konec roku 1946

Vězněný Emil Klein naznačuje, že u Štěchovic může být ukryto víc, než se našlo

1949

Hradištko je opět zakázaná oblast, slouží jen armádě. Pátrání pokračují

1989

Do Hradištka se stahují soukromí hledači pokladů, ale ani oni poklad nenalézají

 

 

Apokalypsa: Může za záhadné odstoupení papeže?

Apokalypsa: Může za záhadné odstoupení papeže?

Příběh jako z detektivky: Relikviář svatého Maura

Příběh jako z detektivky: Relikviář svatého Maura

Tajemní kyklopové: Co zavinily lebky slonů

Tajemní kyklopové: Co zavinily lebky slonů

Klíčová slova:
zahada, pokladem, stechovicky
 

Články odjinud