Strašidelné hrady: Komu straší ve veži a kde duch kazí fotky?

Strašidelné hrady: Komu straší ve veži a kde duch kazí fotky?
Sdílej
 
V Česku máme to štěstí, že skoro na každém kroku potkáme nějaký hrad. Zajímavé jsou všechny, ale některé z nich mají i něco víc než hradby, cimbuří, věže a historii plnou obléhání a loupeživých rytířů: Nadpřirozené jevy, záhady a tajemství.

Přimda: Hradní pán ze záhrobí

Nejstarším kamenným hradem u nás je Přimda (Plzeňský kraj) – byl postaven v roce 1121, pravděpodobně na přání jednoho německého rytíře. To se ale nelíbilo českému knížeti Vladislavovi I., který hrad zanedlouho po jeho vzniku dobyl a učinil z něj majetek českých knížat. Účelem hradu pak bylo strážit část důležité obchodní stezky, která vedla mezi Prahou a německým Norimberkem. Hrad Přimda měl během své historie mnoho pánů, mezi nimi i jistého Dětřicha Špačka z Kostelce - postavu natolik zápornou, že po smrti nedošla klidu a dodnes prý musí ve zřícenině strašit v podobě černého rytíře. Možná však panu Dětřichovi jeho staletí dlouhý trest zpříjemňuje konverzace s bílou paní, která se prý někdy zjevuje v jedné skalní dutině.

České přízraky: Koho vyděsila rožmberská Bílá paní?

České přízraky: Koho vyděsila rožmberská Bílá paní?

Hrad Zvíkov s raráškem

Hrad Zvíkov (Jihočeský kraj) stojí na ostrohu se strmými srázy na soutoku dvou řek: Otavy a Vltavy. Vybudovat jej nechal zřejmě král Přemysl Otakar I. a jeho potomci. Stavba měla zřejmě mimo jiné naznačit rozpínavému šlechtickému rodu Vítkovců, aby si dobře rozmysleli pronikat na panovníkova území. Na Zvíkově údajně dodnes žije poťouchlé strašidlo – rarášek, který dříve děsil hradní hosty a dnes má spadeno na filmaře pohádek a turisty chtivé selfíček, kterým vybíjí baterie mobilů, foťáků a kamer. A aby nikdo nezaznamenal jeho existenci, pro jistotu ještě kazí i fotky a videa, které vycházejí černé nebo úplně rozmazané.

Zlomyslný rarášek vás potrápí na jihočeském hradě Zvíkov •  Wikipedia

Brány do pekel na Housce a Troskách

Na hradě Houska (Liberecký kraj) není úplně logické to, proč stojí tam, kde stojí. Stavitel jej totiž umístil doprostřed tehdy víceméně pusté krajiny, mimo veškeré stezky a navíc do místa, kde nebyl ani zdroj vody! A podle jeho podoby to skoro vypadá, že hrad je postaven tak, aby chránil spíš proti něčemu UVNITŘ, než proti nepřátelům zvenčí. Podle pověstí je to naprosto jasné: Houska prý stojí na skále, v níž je brána do samotného pekla. A aby toho nebylo málo, prý tu ještě straší duchové černého mnicha a zastřeleného velitele švédských vojsk z dob třicetileté války. Houska však není jediný hrad s pekelnou branou. Ta se podle pověstí nachází i na dalším hradě v Libereckém kraji, kterým jsou Trosky.

Prokletá místa Česka: Kam se živí neodváží?

Prokletá místa Česka: Kam se živí neodváží?

Staré Hrady a poklad templářů

Hrad a zámek Staré hrady (Královéhradecký kraj) byl původně tvrzí, kterou jistý pan Arnošt ze Staré věnoval své manželce Adličce. Jeden z jejich synů ji později přebudoval na kamenný hrad. A jako každý správný hrad, i tenhle má pár pověstí. Ta nejtajemnější vypráví o řádu bojovných mnichů templářů, kteří si z křižáckých výprav přivezli obrovské valouny zlata (podle jiné verze to byly sochy svatých).

Na hradě je nechali zakopat a aby to celé udrželi v tajnosti, zaživa tu pohřbili i najaté kopáče. Později chtěli poklad přestěhovat na jiné místo. Začali kopat, probudili tak přízraky mrtvých a na útěku před nimi zahynuli strašlivou smrtí. A to samé se prý stane každému, kdo by chtěl na hradě něco vykopat. Archeologové by se tedy raději měli mít na pozoru. Odborníci si sice myslí, že templáři na Starých hradech nikdy nežili, ale co kdyby přece.

Na hradě Buchlov prý straší duch jednoho jeho obzvláště hamižného pána •  Wikipedia

Buchlov s duchem hrabivce

Hrad Buchlov (Zlínský kraj) vznikl v 13. století s jasně daným účelem: Měl sloužit jako strategická obranná pevnost a zároveň správní středisko, na kterém probíhaly i soudy. Šance na to, že spatříte něco nadpřirozeného, by právě na Buchlově mohla být docela velká. Zdejších strašidel je totiž celá řada: bílá paní, duch hradního pána, který přepočítává zlaťáky, a černě oděné postavy. To by mohli být mniši, od kterých si hrabivý šlechtic půjčil značný peněžní obnos. A aby dlužné peníze nemusel vracet, pozval prý mnichy na hostinu, kde je nechal povraždit. A teď tu straší hezky všichni společně.

Středověk je dřina: Jak se staví hrad

Středověk je dřina: Jak se staví hrad

Sedmadvacítka z Karlštejna

Hrad Karlštejn (Středočeský kraj) založil Karel IV. v roce 1348, tedy pouhé dva roky poté, co se stal českým králem. Kromě tradiční bílé paní (údajně manželka Karla IV. Blanka) prý na Karlštejně můžeme slyšet Půďáka, který hlučně rachotí na půdách. Nejstrašidelnější ale byly přízraky sedmadvaceti bezhlavých rytířů. Mají to být duchové sedmadvaceti českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni stětím za účast na povstání proti tehdy panujícím Habsburkům. Dnes už na hradě nejsou – poté, co Habsburkové ztratili svou moc, prý duchové sedmadvaceti českých pánů došli pokoje.

Na Karlštejně prý dodnes straší bílá paní, ale sedmadvacítku bezhlavých rytířů už tu nenajdete •  Wikipedia

Kašperk s keltským strašidlem

Šumavský hrad Kašperk (Plzeňský kraj) vznikl na pokyn Karla IV. Jeho úkolem bylo střežit nejen zemskou stezku, která vedla z Čech do Bavorska, ale také šumavská naleziště zlata. Kašperk stojí v nadmořské výšce 886 metrů a je tak jedním z nejvýše položených českých hradů. Současně je také jedním z rekordmanů co do počtu strašidel. Údajně se tu potulují duše vojáků, kteří padli během třicetileté války. Po hradních zdech leze bílé strašidlo Šplhavec, které může mít podobu člověka, nebo také obrovského bílého pavouka.

Císař budovatel: Hrady Karla IV.

Císař budovatel: Hrady Karla IV.

Parta čertů láká turisty ke hře v kostky (hádejte, o co), zatímco kostlivci se opijí vínem a pak poperou. A do toho hradem sem tam procválá černý kůň s ohnivou ohlávkou, údajně zakletá hříšná duše bývalého majitele hradu. Také si tu na večerní procházku občas vyrazí bezhlavý rytíř v rozžhaveném brnění. Vůbec nejzajímavější je ale duch ženy oblečené ve vlčích kožešinách a s parožím na hlavě. Říká se jí swiza neboli můra a prý tu straší už od dob předslovanských Keltů.

Obléhání Švédy brněnský rad Špilberk ustál. Což se ale nedá říct o čertovi, který uzavřel sázku se švédským generálem •  iStock

Špilberk a zkamenělá čertí hlava

Hrad Špilberk (Jihomoravský kraj) byl postaven ve 13. století s jednoznačným cílem: Ze západního směru chránit nově vznikající město Brno. Založil jej budoucí král Přemysl Otakar II. na sice ne moc vysokém, zato pěkně skalnatém vrchu. Na Špilberku s jeho bohatou historií, mezi kterou patří i to, že tu bylo nechvalně proslulé vězení, ale strašidla k vidění nebývají. Zato v jedné zdi kromě zasekaných dělových koulí najdete zvláštní kamenný útvar, údajně zkamenělou hlavu poněkud přitroublého čerta. Čert se totiž vsadil se švédským generálem, který za třicetileté války obléhal Brno, že prorazí hradby. A to tak, že se nechá vystřelit z děla hlavou napřed. Švédové prý nabili dělo čertem, vystřelili, a co čert nechtěl, chudák čert se v hradbě zasekl a postupem doby fosilizoval.

Tip na výlet s dětmi? ZOO je sázkou na jistotu! Tady je 9 super tipů, kam vyrazit!

Terezín: Anatomie ideální pevnosti

Terezín: Anatomie ideální pevnosti

Obléhací stroje: Jak rozbořit hrad

Obléhací stroje: Jak rozbořit hrad

Pohled do světa: Zbytečná Pevnost Boyard

Pohled do světa: Zbytečná Pevnost Boyard

Tipy na výlety pro celou rodinu >

Tip na výlet: Jak si jako turista užít v létě Prahu?

11 tipů na nejkrásnější rozhledny v Česku!

 

Články odjinud

Hry