V Čechách koncem 13. století nastal rozkvět gotické hradní architektury. Po způsobu krále a s jeho svolením si totiž svoje rodová sídla začali stavět i přední šlechtici. Jejich hrady se ovšem svojí velikostí a opevněním zdaleka nemohly měřit s těmi královskými. Stavba hradu totiž byla nesmírně nákladná a král byl ve výhodě i proti šlechticům s rozsáhlým rodovým majetkem nebo výnosnými zemskými úřady.
Rolníci a řemeslníci
Stavbu hradu pro urozeného pána řídil vždy stavitel, obvykle kamenický mistr se svými tovaryši. Vybral místo, našel vhodný zdroj kamene a najal další pracovníky. Vedle kameníků, zedníků a tesařů vyžadovala stavba i výrobce lan, cihláře, dehtáře a především kováře, kteří vyráběli mříže, kování i závěsné prvky dveří.
Jako první ovšem na místo přicházeli poddaní rolníci z okolí, kteří vykáceli les, zbudovali cesty a započali s lámáním hradního příkopu. Mistr stavitel pak vyměřil jednotlivé budovy a zpracoval jejich zmenšený sádrový model.
Přerušování stavby hradu
Na místě budoucího hradu vznikla dočasná vesnice s rozlehlými dílnami, sklady a příbytky řemeslníků. Právě potřeba neustále platit a živit množství lidí nutilo urozeného stavebníka přerušovat výstavbu. Řemeslníci navíc sice pracovali až dvanáct hodin denně, ale pouze od konce dubna do začátku října. V zimě probíhaly práce zejména v kamenické huti při tesání bloků. Výstavba hradu se proto mohla protáhnout i na deset let.
Jeřáb na věži
Nejdříve byl postaven hradní palác a velká věž. I více než tunu těžké kamenné bloky se z nádvoří dostávaly do vyšších pater pomocí šlapacího jeřábu umístěného na horní plošině věže. Zatímco zdi se stavěly z místního lomového kamene, pro nosné prvky, gotické klenby a ostění oken i dveří se používaly přesně otesané pískovcové bloky. Jako střešní krytina sloužily slaměné došky, dřevěné šindele a od 15. století i pálené tašky neboli prejzy.
Vystřihovánka k seriálu
Pokračování naší vystřihovánky zachycuje čerstvě dostavěný biskupský hrad Hohenburg. Na konci 13. století založili bavorští kolonisté v podhradí královského hradu Dolní Brody město a pojmenovali jej Hohenburg. Později hrad získal biskup a německý název mu už zůstal.
