Vývoj hradu 9: Jak se žilo na hradě

Vývoj hradu 9: Jak se žilo na hradě
Sdílej
 
"Turnaj skončil a hodovní síní zněl zpěv a teklo víno."

MINULE: Hrady doby Karla IV.

Šlechtický hrad byl sídlem urozeného pána, který zde bydlel a odsud spravoval své panství. Královské hrady měly zase svého purkrabího, který v zastoupení krále velel místní zbrojné posádce, soudil zločiny a spravoval kraj. Víc než vojenskou pevností tak byl hrad domovem početné rodiny šlechtice a jeho služebníků.

Foto:  ABC

Obyvatelé hradu

Osazenstvo hradu však obvykle nemělo více jak tři desítky lidí. Ozbrojenců měl i bohatý pán často méně než tucet. Jejich rodiny žily v podhradí nebo v blízkých vesnicích. Také většina služebníků za prací na hrad pouze docházela a nebydlela zde. Teprve v době nebezpečí byli oni i další nevolníci povoláni na hrad, aby jej bránili.

Zima v teple

Hradní paláce ve 13. století nebyly o moc větší, než lepší rolnická usedlost. Našli bychom v nich velkou hodovní síň a dvě až tři menší soukromé komnaty. Od podzimu do jara tu sloužící neustále topili v krbech. Kamenné zdi hradu, často ještě obložené dřevem, kumulovaly teplo a průměrná teplota se zde pohybovala mezi 18 - 20°C. Život na hradě tak byl – alespoň pokud jde o teplo – docela pohodlný. Díky krbům se tu také nepřevaloval kouř jako pod stropem prostých vesnických chalup, kde se topilo v otevřených ohništích v rohu jizby.

Studny zásobovaly hrad pitnou vodou. Ta na Hukvaldech má 176 metrů a je jedna z nejhlubších v Evropě •  Profimedia.cz

Denní činnosti

Velikost a podoba opevněného sídla závisela na zámožnosti majitele, který tím dával na odiv své bohatství a moc. Běžný den na hradě se ovšem příliš nelišil od života sedláků v podhradí. Hradní služebnictvo uklízelo, nosilo vodu, štípalo dřevo, topilo v krbu, vařilo jídlo a chovalo domácí zvířata. Urozená paní vládla celé domácnosti a starala se o děti. Hradní pán se setkával s poddanými, rychtáři a řemeslníky a cestoval po panství i ke královskému dvoru.

Sokolnictví a lov zvěře byly nejčastější zálibou středověké šlechty •  Národní památkový ústav, Karlovci, Falconia

Hony a turnaje

Poklidný rytmus života na hradě občas narušila významná událost s pozvanými hosty: výroční rytířský turnaj, velký hon či bohatá hostina. Uspořádat takovou událost sice stálo i roční výnos z několika vesnic, ale hrady se v takových okamžicích stávaly bujarým životem kypící křižovatkou poutníků a kupců. Tím stoupal i věhlas pána hradu a jeho rodu.


Vystřihovánka k seriálu

Středověký hrad Hohenburg byl poničen husitskými válkami. V 16. století šlechta začala opouštět hrady a stavět si pohodlnější zámky. Hrad byl přestavěn na renesanční šlechtické sídlo. Seriál tedy pokračuje vystřihovánkou zámku.

PŘÍŠTĚ: V dýmu střelného prachu


Vývoj hradu 1: Slovanská hradiska

Vývoj hradu 1: Slovanská hradiska

Konec pohádky: Opuštěné Disneyho hrady ztracené v Turecku

Konec pohádky: Opuštěné Disneyho hrady ztracené v Turecku

Prokletá místa Česka: Kam se živí neodváží?

Prokletá místa Česka: Kam se živí neodváží?

Elitní válečníci historie: Rytíři

Elitní válečníci historie: Rytíři

 

Články odjinud

Hry