Vývoj hradu 11: Ještě více střelného prachu

Vývoj hradu 11: Ještě více střelného prachu
Sdílej
 
"Není na světě zeď, kterou by nedokázala rozmetat rána z děla."

MINULE: V dýmu střelného prachu

Tajemná výbušná směs známá jako střelný prach byla objevena v Číně kolem roku 850, ale do Evropy se dostala až ve 13. století. Už o dvě stě let později ovšem začaly palné zbraně vytlačovat elitu bitevních polí - středověké rytíře. Střelný prach se stal osudným i českému a uherskému králi Ludvíkovi Jagellonskému, když jeho těžkou rytířskou jízdu rozprášila v bitvě u Moháče palba ze třech stovek děl osmanského sultána. Samotný dvacetiletý Ludvík přežil, ovšem utonul při ústupu v dolnouherských bažinách. Na osiřelý český trůn byl následně zvolen Ferdinand I. Habsburský.

Pardubický zámek byl renesančním sídlem rodu Pernštejnů opatřeným mohutným zemním opevněním •  Profimedia.cz

Rozbořené hrady

Během 16. století začala sláva hradů pomalu blednout. Špatně přístupná a stísněná středověká sídla už nevyhovovala životu renesanční šlechty. Ta začala stavět mnohem pohodlnější reprezentativní zámecké paláce podle italského a španělského vzoru. Rychlý rozvoj dělostřelby navíc vyžadoval budování nových mohutných opevnění, které stály značné peníze. Většina hradů byla proto brzy opuštěna a jako sídla lapků následně i rozbořena. Zbylé hrady na sebe vzaly úlohu buď zámku, nebo vojenské pevnosti, která musela vydržet i několikaměsíční obléhání značnou přesilou.

Pokročilé renesanční pevnosti konce 16. století měly tvar špičaté hvězdice

V křížové palbě

Základem renesanční pevnosti byly geometricky naprosto pravidelné valy ze sypané hlíny s pláštěm z pálených cihel. V rozích byly navíc opatřené kruhovými rondely nebo bastiony, které vystupovaly mimo základní linii hradby a sloužily jako předsunutá dělostřelecká základna. To vše ještě doplňovaly vodní příkopy. Zešikmené stěny a ostré rohy zdí pomáhaly snížit drtivý účinek odstřelování a naopak poskytovaly obráncům možnost křížové palby.

Nový Zámok na Slovensku je příkladem pohraniční pevnosti na ohrožovaném území •  Profimedia.cz

Balistický oblouk

Na širokých terasách opevnění stály culveriny - dlouhá děla na loukoťových kolech s dalekým dostřelem. Renesance přinesla mimo jiné i vynález dalekohledu a lepších měřících přístrojů. Dělostřelci na hradbách díky nim mohli střílet pod přesným úhlem na značnou vzdálenost a zasahovat i cíle mimo svůj přímý dohled. Naopak při dobývání pevnosti našla své uplatnění obléhací bombarda - krátké těžké dělo, jehož střely dopadaly na cíl balistickým obloukem. Obráncům tak způsobovaly mnohem větší ztráty než přímé odstřelování polními děly.


Středověk je dřina: Jak se staví hrad

Středověk je dřina: Jak se staví hrad

Lokiho hrad: Pevnost v Arktickém oceánu

Lokiho hrad: Pevnost v Arktickém oceánu

Elitní válečníci historie: Polští husaři, okřídlení zachránci Vídně

Elitní válečníci historie: Polští husaři, okřídlení zachránci Vídně

Vývoj hradu 1: Slovanská hradiska

Vývoj hradu 1: Slovanská hradiska

 

Články odjinud

Hry