Vypečená detektivka: Co se vařilo v pravěku?

Vypečená detektivka: Co se vařilo v pravěku?
Sdílej
 
Týmu českých výzkumníků se podařilo odhalit tajemství pravěké kuchyně. Na 7000 let starých pekáčích se připravoval pokrm z vepřového masa.

Při archeologickém výzkumu u Ochridského jezera, které leží na hranicích Severní Makedonie a Albánie, byly v 60. letech 20. století objeveny pozůstatky vesnice z mladší doby kamenné.

Protože půda v okolí jezera byla velmi mokrá a nestabilní, byla obydlí v tzv. nákolní osadě postavena na kůlech tyčících se nad zemí. Mezi nálezy pocházející z období okolo 5 000 let př. n. l. patřily i zlomky pravěkých pekáčů, které byly uloženy do místního muzea. Vzhledem k poloze osady u vodní plochy se předpokládalo, že se v keramických nádobách připravovaly ryby. Současné technologie ale tuto původní domněnku vyvrátily.

Spolupráce napříč obory

Na výzkumu snažícím se vypátrat, jak se neolitické pekáče používaly, se podíleli archeologové, chemici a biologové ze tří českých univerzit i zahraničních pracovišť. Vzorky z povrchu jedné keramické nádoby byly v muzeu ve městě Struga odebrány v roce 2019 během letního soustředění, kdy si vědci všimli, že se na vnitřní straně pekáče a v důlcích na dně zachovaly zbytky organické hmoty.

Chemik Lukáš Kučera analyzoval molekuly ve speciálním plynovém chromatografu •  JAROMÍR BENEŠ, KRISTÝNA BUDILOVÁ, JIŘÍ BUMERL, PAVLA KUČEROVÁ, MARTINA VASIĽOVÁ, NEVENKA ATANASOSKA VRHEL

Několik centimetrů černé spáleniny vzniklé nedbalostí našich předků při mytí nádobí nám nyní pomohlo odhalit, na čem si v neolitu pochutnávali. Vymyslet postup, jak spolehlivě určit původní funkci velkých pekáčů, ale nebylo jednoduché.

Detektivní zkoumání připáleniny

Prvním krokem se stal detailní chemický rozbor na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. K výzkumu vědci využili plynový chromatograf, který oddělí jednotlivé látky obsažené i ve vzorku velkém pouhých několik miligramů.

Mezi mnoha jinými sloučeninami byla zjištěna přítomnost cholesterolu, který se nachází v těle živočichů. Vysoká koncentrace naznačovala, že v pokrmu bylo maso z velkého zvířete, ale nebylo zřejmé, jakého je druhu.

Nalezené keramické úlomky a rekonstruovaná podoba neolitického pekáče •  JAROMÍR BENEŠ, KRISTÝNA BUDILOVÁ, JIŘÍ BUMERL, PAVLA KUČEROVÁ, MARTINA VASIĽOVÁ, NEVENKA ATANASOSKA VRHEL

Následně v Laboratoři archeobotaniky a paleoekologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích přistoupili k mikroskopickému zkoumání zbytků rostlinných přísad. V pravěkém jídle bylo objeveno několik druhů divokých rostlin, které se používaly jako zelenina a koření v současné kuchyni.

Nalezen byl také zlomek chlupu larvy brouka, který žije v obilí a ničí zásoby mouky. Ten se stal nepřímým důkazem, že se do daného pokrmu přidávaly obiloviny.

Vepřové, nikoliv rybí maso

Poslední částí výzkumu byla imunologická analýza na Západočeské univerzitě v Plzni. V několika vzorcích byly vypátrány bílkoviny z vepřového masa, které výsledky celého bádání s velkou pravděpodobností vyjasnily. Lidé žijící v oblasti Ochridského jezera si v období neolitu vařili pokrmy z vepřového masa, mouky a divokých rostlin. Nejednalo se tedy o ryby, jak se původně myslelo.

V neolitických pekáčích se pravděpodobně připravoval tradiční pokrm zvaný „selsko meso“ •  NEVENKA ATANASOSKA VRHEL

Z podobných ingrediencí se v Severní Makedonii dodnes dělá jídlo nazvané „selsko meso“, v češtině selské maso. Díky spolupráci vědců z různých odvětví, velmi citlivým výzkumným metodám a moderním přístrojům se podařilo odkrýt a popsat zajímavé kořeny balkánské kuchyně.

Selsko meso:

Co se v pravěku dalo uvařit z vepřového masa, mouky a divokých rostlin, jejichž zbytky byly odhaleny v 7000 let starých pekáčích? Mohlo se jednat o pokrm „selsko meso“, který je v Severní Makedonii velmi oblíbený. V české kuchyni by se toto tradiční jídlo dalo přirovnat k vepřovému guláši a recept na něj se dost možná předává z generace na generaci už tisíce let.

Mezi další typické pochoutky z oblasti Balkánského poloostrova patří kebabče (válečky z mletého masa, v Česku známé také jako čevabčiči) nebo pleskavica (grilovaná masová placka).

Herní technologie pomáhá archeologům: Rekonstrukce pravěkých obličejů

Herní technologie pomáhá archeologům: Rekonstrukce pravěkých obličejů

Poprvé vzpřímeně: Bipedalismus pod lupou

Poprvé vzpřímeně: Bipedalismus pod lupou

Pravěké pandy: Jak to bylo s jejich palcem

Pravěké pandy: Jak to bylo s jejich palcem

 

Články odjinud