Expedice vedená českým průzkumníkem Ladislavem Šilhánem a profesorem Milanem Kováčem z Univerzity Komenského v Bratislavě se loni v létě vydala do daleké Guatemaly ve Střední Americe, aby hledala ztracené mayské město.
Skupina terénních archeologů, historiků či inženýrů však do neprostupné tropické džungle rozhodně nejela naslepo. Konkrétní místo v provincii Petén, kde by se měla starověká metropole nacházet, jim totiž pomohly vytipovat moderní technologie v čele s umělou inteligencí.
Moderní archeologové využijí letadla
Jako vůbec první archeologická výprava do této oblasti nejprve Češi a Slováci využili letecké snímkování s pomocí laserové technologie LiDAR. Ta totiž dokáže proniknout pod vegetaci a vykreslit charakter povrchu. Neuronové sítě, což je jeden z výpočetních modelů v oblasti UI, pak podle zadaných parametrů dokázaly identifikovat lokalitu, kde by se zbytky osídlení mohly nacházet.
„Špinavé práci“ na místě se však archeologové nevyhnuli. Sedm týdnů odkrývání pozůstatků města jim pomohlo pochopit, jak jsou jednotlivé budovy staré nebo jaké mezi nimi byly funkční vztahy.
Ztracené město Mayů jako z videohry
Nyní se svým obrovským úspěchem archeologové z expedice Neuron pochlubili a veřejnosti také představili 3D vizualizace toho, jak podle nich ztracené město Mayů v době své největší slávy vypadalo. Dali mu jméno Yax Balam, což v překladu znamená První Jaguár.
Metropole prosperovala především ve středním a pozdním předklasickém období, tedy přibližně mezi lety 850 př. n. l. až 150 n. l., a byla správním i kulturním centrem zdejšího regionu. Celkem se rozkládala na ploše větší než 7 kilometrů čtverečních. Archeologům se zároveň povedlo zmapovat celkem 7 velkých architektonických čtvrtí města První Jaguár.
Materiál nejen pro archeology
Díky dalšímu průzkumu v širším pralesním regionu se podařilo objevit ještě dvě menší městečka a také zajistit četné vykopávky. Kromě zbytků budov jde o působivé ukázky rané historie mayského umění. Na vědeckém vyhodnocení objevů a zpracování archeologických nálezů se podílejí experti na digitalizaci kulturního dědictví z ČVUT v Praze.
Materiálů a dat k vyhodnocení přivezli členové expedice Neuron skutečně velké množství, a tak je jasné, že z nich budou výzkumníci z různých oborů čerpat nové znalosti ještě dlouhé měsíce či roky. Cílem je mimo jiné lépe porozumět tomu, jak přesně Mayové na přelomu letopočtu žili a jaké vlivy přispěly k zániku jejich vyspělé civilizace.
Zajímal je vesmír i umění
Součástí expedice byla i „technologická archeoložka“ Sara Polak, která se běžně zaměřuje na výzkum chování virtuálních civilizací na ČVUT. Právě ta pomáhala s využitím umělé inteligence.
„S výzkumem jsme teprve na začátku, ale je to neskutečný ‚zářez‘. Objevili jsme pestrost objektů – od astronomických observatoří až po palác elit. Tři tisíce let ale samozřejmě udělají své,“ vysvětluje. Expedice odhalila také sochy, pozůstatky rituálů i další objekty nevyčíslitelné hodnoty, které by v budoucnu měly rozšířit sbírky muzeí jak v Guatemale, tak možná i v České republice.
---
Další expedice Neuron:
krokodýli v Kongu nebo ledovce na Špicberkách
Nadace Neuron od roku 2015 podpořila celkem 10 výprav po celém světě. Vědci zkoumali například krokodýly v Kongu, architekturu v Peru, opice ve Venezuele nebo ledovce na Špicberkách. Pátrání v Guatemale předcházely v roce 2022 dvě zajímavé přírodovědné expedice: Ta první na Islandu zkoumala dlouhověkost žraloka malohlavého, který se dožívá až 500 let. Druhá se zaměřila na netradiční způsoby rozmnožování bazilišků žijících ve středoamerickém Hondurasu.
