Světově významná naleziště mamutů v České republice jsou Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice, Pavlov a Brno-Štýřice, nově také Ústí nad Labem. Jednotlivé mamutí kosti a zuby však byly nalezeny i na dalších místech, například na Třebíčsku, v okolí Jilemnice a u Nového Města nad Metují, u Štramberka, Rakovníku, v Bečově u Mostu a dokonce i v Praze.
Předmostí u Přerova
(Olomoucký kraj)
Nález velkého množství mamutích kostí a zubů, které pocházejí od stovek jedinců. Nalezeny tu byly i umělecké předměty vyřezané z mamutoviny.
Dolní Věstonice
(Jihomoravský kraj)
Rozsáhlé skládky mamutích kostí nalezené v okolí lidských sídlišť. Nástroje, sošky a stavební prvky chýší z mamutích kostí.
Pavlov
(Jihomoravský kraj)
Nález velkého množství kostí mamutů, bizonů a sobů tu svědčí o intenzivním lovu a zpracování zvěře v období takzvaného pavlovienu.
Ústí nad Labem – Bukov
(Ústecký kraj)
Skládka kostí nejméně 19 mamutů srstnatých popsaná v roce 2025. Jednotlivé kosti a zuby ale byly v Ústí nalezeny už dříve.
Brno-Štýřice
(Jihomoravský kraj)
Kosterní pozůstatky nejméně tří dospělých mamutů a stolička mláděte. Naleziště obsahovala i nástroje lovců mamutů.
Kultura gravettien a Věstonická venuše:
Jak žili a tvořili skuteční lovci mamutů?
Lidé, o kterých mluvíme jako o lovcích mamutů, byli součástí takzvané gravettské kultury neboli gravettienu. Své jméno dostala podle naleziště ve Francii, její starší fáze se podle naleziště Pavlov na Moravě nazývá pavlovien.
Gravettská kultura existovala v období mladého paleolitu před přibližně třiceti až dvaceti tisíci lety. Typické jsou pro ni štípané kamenné nástroje, výrobky z parohů a mamutoviny i umělecké sošky zvířat a ženských postav známé jako venuše, z nichž nejslavnější je ta Věstonická venuše.
U nás je gravettská kultura známá především z Moravy, v Čechách bylo dokladů o pobytu lovců mamutů objeveno méně. I to dodává objevu v Ústí nad Labem na významu.
