Před 3500 lety ovládali značnou část dnešního Řecka Mykéňané, zdatní stavitelé, umělci, řemeslníci a také válečníci. Centrem jejich civilizace bylo opevněné město Mykény. Jen pár kilometrů od něj se nacházela vesnice jménem Dendra, v níž byla spolu se zemřelým uložena do jednoho hrobu i přilba zhotovená z kančích tesáků a celotělová bronzová zbroj.
Archeologové je objevili v 60. letech minulého století. Výborně zachovalý artefakt je ale postavil před zásadní otázku: Byla zbroj jen na parádu během ceremonií, nebo šlo o funkční věc určenou do bitevní vřavy?
Test starověké zbroje
Při pohledu na mykénskou zbroj byste asi hlasovali pro první možnost. Je sestavená ze širokých plátů bronzu a trochu se podobá krunýři raka. Že by si ji někdo vzal na sebe a šel bojovat jako nějaký přerostlý korýš, vypadá dost nepravděpodobně.
Experimentálním archeologům z Řecka a Velké Británie však zbroj z Dendry nedávala spát natolik, že se rozhodli prověřit ji v bojových podmínkách. Naverbovali proto příslušníky řeckých speciálních jednotek, kteří byli ochotni navléci se do přesných kovových replik zbroje z Dendry a zúčastnit se simulace starořecké bitvy.
Řečtí hrdinové
Scénář a délka bitvy nebyly ponechány náhodě. Archeologové vytvořili protokol, který vycházel z popisů válečných střetnutí v hrdinském eposu Iliás, jehož autorem je starořecký básník Homér.
Simulovaná bitva tak trvala 11 hodin, vojáci byli vybaveni replikami dobových zbraní a dokonce před bojem drželi „Homérskou dietu“, aby měli stejný příjem kalorií jako jejich předchůdci před 3500 lety.
Po celý průběh experimentu vědci sledovali srdeční tep, spotřebu kyslíku, teplotu tělesného jádra, ztrátu tekutin a svalové funkce vojáků. Získaná data stejně jako poznatky samotných účastníků pokusu vedou k jednoznačnému závěru: Mykénská zbroj z Dendry rozhodně nebyla jenom ceremoniální.
Pohybliví těžkooděnci
Zdánlivě neohrabaná zbroj vojáky výborně chránila před hroty kopí a šípů, které na ně vědci metali, a přitom je téměř nijak neomezovala v pohybu. Mohli bodat kopím, mávat mečem, běhat, uhýbat se a dokonce stát na dvoukolovém válečném voze, což je činnost hodně náročná na rovnováhu.
Fyziologická měření ukázala, že jejich organismus přitom nebyl v nijak mimořádném stresu. Bitva v 23 kg vážící zbroji z pozdní doby bronzové tak sice byla namáhavá, ale vojáci v ní dokázali vydržet celých 11 hodin.
Homér by měl radost!
Mykénská civilizace:
Elitní válečníci starověku
Mykénská civilizace byla kultura z doby bronzové, která v letech 1600 až 1000 př. n. l. existovala na jihu řecké pevniny a zasahovala i na některé řecké ostrovy. Největší řecký ostrov Krétu Mykéňané (známí také jako Achájové) dobyli v roce 1550 př. n. l.
V boji se spoléhali na pěšáky vyzbrojené kopím, velkým štítem a mečem, není vyloučená účast válečných vozů. Nález z Dendry také naznačuje, že minimálně část pěchoty tvořili těžkooděnci v celotělové zbroji. Technologická převaha ve výrobě zbroje přitom podle vědců mohla být jedním z hlavních faktorů, které stály za vojenskými úspěchy Mykéňanů.
