V týlu nepřítele

Sdílej
 
Výbava speciálních jednotek v Afghánistánu Noční můrou snad každého řadového vojáka ve válce je zůstat daleko za bojovou linií v nepřátelském území. Přesto existují jednotky, pro něž jsou operace v týlu nepřítele náplní jejich práce.

Začátkem války v Afghánistánu byly na nepřátelském území vysazeny jednotky výsadkářů, jejichž úkolem bylo zajištění cílů pro letectvo. Aby mohlo letectvo přesně a účinně bombardovat nepřátelské pozice, musí mít dobré instrukce o jejich rozmístění či případném pohybu vojsk. Ty se získávají satelitním snímkováním daného území. Je-li toto území příliš členité, jako je to právě v afghánských horách, bývají spolehlivější jednotky speciálně vycvičených vojáků, které operují hluboko v nepřátelském území. V Afghánistánu to byly čtyřčlenné týmy vojáků, vybavené nejmodernější technikou, jejichž úkolem bylo vyhledávat a vyznačovat polohu leteckých cílů. Podívejme se na vybavení těchto týmů. Výbava speciálních jednotek v Afghánistánu1 - Mantis - noční zaměřovač 2 - SATCOM 3 - širokopásmová vysílačka 4 - termovizní kamera 5 - GPS 6 - C7 - automatická puška 7 - SOFLAM - laserový optický systém 8 - přenosný počítač 9 - vysílačka HF/VHF

Spojení s velitelstvím

Díky novým technologiím jsou všechny potřebné přístroje skladné a lehké a neomezují pohyb vojáků v terénu. Přístroje jsou vyrobeny a odzkoušeny tak, aby spolehlivě pracovaly i při teplotách pod bodem mrazu a ve výškách do 5000 metrů nad mořem. Jsou vodotěsné a prachotěsné, a navíc zakódované, aby v případě, že padnou do rukou nepřátel, byly nepoužitelné a nešlo z nich získat žádná data. Každý voják nese širokopásmovou vysílačku, kterou používá ke komunikaci s ostatními členy týmu či jinými týmy operujícími ve stejné oblasti. Pro komunikaci se základnou, která může být i stovky kilometrů daleko, je určena vysílačka rádiových vln HF/VHF. Tým však udržuje spojení i s hlavním velitelstvím, které může být i tisíce kilometrů daleko, a to prostřednictvím satelitního spojení (satcom). Tento systém také umožňuje posílat či přijímat data do polního počítače. Navigace v hornatém terénu je snadná díky GPS s přesností polohy na jeden metr.

DŮLEŽITÉ JE MÍT PŘEHLED

Na špičkové úrovni jsou nejen přístroje pro zprostředkování spojení, ale i zbraně a jejich technické vybavení. Vojáci jsou vybaveni optickým systémem s nočním viděním a detektorem laserových paprsků, dále termovizním systémem na vyhledávání tepelných zdrojů, jako jsou maskovaní vojáci či dopravní prostředky. Speciální zbraň C7 má laserový zaměřovač a může střílet i tzv. chytrou munici, která se na cíl navádí automaticky.

Autor

Zdeněk Ležák Kresba archiv