Britský ministerský předseda Winston Churchill v reakci na německou převahu sáhl po oddílu dobře vycvičených mužů, kteří rychle udeří, napáchají škody a vytratí se, než stihne nepřítel zareagovat. Přesně tak vznikly oddíly British Commandos známé též stručně jako Commandos (a podle nich se jmenuje slavná herní série).
Churchillovy těžké začátky
S jednotkami tohoto typu neměly v té době armády příliš zkušeností. Zpočátku byly Commandos organizovány do praporů (550 – 750 mužů) a později rot (100 mužů), což se ukázalo jako nešťastné. Pružně reagovat a velet tak velkému útvaru v podstatě nešlo. S přesunem a organizací byla spojena spousta administrativy a celý vojenský útvar se navíc nevešel na útočná a vyloďovací plavidla. Nakonec tedy došlo k reorganizaci na oddíly a čety, kdy jeden oddíl měl 6 čet o 65 mužích, což se ukázalo jako nejlepší řešení.
Commandos jen pro elitu
Do Commandos se mohli hlásit dobrovolníci z britské armády, ale jejich řadami prošli i příslušníci cizích armád, kteří utekli ze zemí okupovaných Německem. Narazit jste mohli i na české vojáky. Někteří z nich byli později vysláni v rámci operace Anthropoid, aby v protektorátní Praze podnikli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Tvrdý válečnický trénink
Výcvik probíhal v prostředí skotských hor a byl nesmírně náročný. Adepti museli mít nejen vynikající fyzičku a psychickou odolnost, ale museli umět i skvěle plavat, číst mapy, zacházet s výbušninami nebo lézt po skalách. Samozřejmostí byla technická zručnost a schopnost řídit kdeco, od auta nebo motorky až po kánoi nebo malou motorovou loď. Po celou dobu výcviku si zároveň vojáci sami vařili. Jestli však vojáci z Commandos v něčem skutečně vynikali, tak to byl tichý boj na blízko, ať už s nožem nebo holýma rukama.
Hurá do akce!
Ti co tímto jemným sítem prošli se dočkali skutečného nasazení během druhé světové války, ve které se Commandost skutečně vyznamenali. K dispozici měli nejlepší techniku a byli nasazováni do nejnebezpečnějších akcí. Vyznamenali se snad všude, kde působili, ať už to bylo Norsko nebo Afrika, kde z nich měl německý generál Erwin Rommel skutečně těžkou hlavu. Vždyť ho málem zajali!
Legendární Šílený Jack
Jestli existuje mezi Commandos nějaká legenda, byla jí jednoznačně postava Jacka Churchilla, kterému se přezdívalo Šílený Jack. Tento chlapík, kterému válka přímo koukala z očí byl tak trochu samorost. Do boje chodil zásadně s mečem (jeho mottem byla věta: "Důstojník, který jde do boje bez meče, je nedostatečně vybaven.") a než se dostal k nepříteli na dosah, tak po něm střílel šípy z luku. Nutno dodat, že úspěšně. Vyznamenal se skutečně mnohokrát a to dosti neortodoxními způsoby. Někdy doprovázel svůj příchod na bojiště hrou na dudy a teprve až poté, co dohrál skladbu, začal nepřátele zasypávat granáty. Jindy s padesátkou mužů dokázal nejprve zajmout 132 Němců a o několik dní později jich přivedl dalších 42, které zajal jen s pomocí svého meče.
