První a druhá světová válka

První a druhá světová válka
Sdílej
 
Na počátku 20. století překypovaly evropské mocnosti sebevědomím a dostaly chuť posílit poměr sil na kontinentu ve svůj prospěch. Situace se podobala směsi vzduchu s benzinovými výpary. Čekalo se jen na jiskru, která tuto výbušnou směs zapálí...

Tou jiskrou a záminkou k válce mocností - se stalo zastřelení rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu 28. června 1914. Atentát spáchal srbský nacionalista Gavrilo Princip. Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku. Zbraně proti sobě pak pozvedly na jedné straně Francie, Británie a Rusko a na druhé straně Rakousko-Uhersko s Německem. Později se zapojily další země. Miliony mužů šly do první světové války s přesvědčením, že jejich vlast je v právu a hájit její zájmy je jejich morální povinností.

Zákopový pat

Přestože se tvrdě válčilo i na východní frontě (ústřední mocnosti Německo a Rakousko-Uhersko proti Rusku) a na jihu (Rakousko-Uhersko proti Itálii), hlavní těžiště války bylo na západní frontě. Ta tady však uvízla v zákopech. Dobýt se většinou dařilo pouze bezvýznamná území za cenu obrovských ztrát. V několikaměsíčních bitvách na Marně, na Sommě a u Verdunu se jedna strana snažila vykrvácet druhou. Nutno říct, že úspěšně. Pušky, kulomety, děla a bojový plyn si vybíraly krutou daň.

Už nemůžeme! Příměří?

V listopadu 1917 vypukla v Rusku bolševická revoluce, následovala občanská válka, která oslabila Rusy tak, že uzavřeli s Německem separátní mír (brestlitevský mír 3. března 1918). Němcům se uvolnily ruce a veškeré síly nasadili na západní frontě. Zdánlivě nebyli daleko od vítězství. Ale silný protivník měl i materiální převahu a vyčerpaní Němci už nebyli schopni ve válce pokračovat.

Hořký mír

Mírová smlouva byla podepsána 28. června 1919 ve francouzském Versailles. Německo muselo platit vysoké válečné reparace a vzdát se části svého území i všech afrických kolonií. Němcům se smlouva z Versailles zdála příliš tvrdá. Ale její nepřijetí by znamenalo obnovení válečných akcí ze strany Francie, Británie a USA. První světová válka, která stála téměř deset milionů padlých, skončila. V srdcích Němců však zůstal pocit hořkosti a ponížení.

Podivná válka

Za hospodářské krize na počátku 30. let tohoto pocitu využil Adolf Hitler. Západní spojenci, jimž se nechtělo znovu válčit, byli ochotní k ústupkům. Proto nechali na holičkách "postradatelné země" jako Rakousko a Československo. Teprve když Hitler 1. září 1939 přepadl Polsko, vyhlásili Německu válku. Avšak byla to podivná válka. Spojenci nebojovali a spoléhali se na Maginotovu linii - systém opevnění podél francouzských hranic s Německem.

Blesková válka

Když se Hitler vypořádal s Polskem, obrátil pozornost k západu. Co se Němcům nepodařilo za celou první světovou válku, dokázali tentokrát s podporou tanků a letectva a taktikou bleskové války za pár týdnů. Většina Francie byla dobyta a Paříž bez boje obsazena. Zbylá část Francie s hlavním městem ve Vichy spolupracovala s Němci. Britské expediční síly spolu s množstvím francouzských, polských a československých vojáků, kteří nechtěli vzdát boj, byly z obklíčení u Dunkerque evakuovány na plavidlech všeho druhu do Británie.

Bitva o Británii

Velká Británie měla štěstí, že ji od pevniny dělil kanál La Manche. Díky silnému letectvu (RAF) ovládli Britové za přispění zahraničních (včetně československých) pilotů v následné letecké bitvě o Británii vzdušný prostor nad kanálem a donutili tak Němce odložit invazi na ostrovy na neurčito.
Hitler se rozhodl nejdříve vyřídit dřívějšího spojence na východě - Sovětský svaz.

Východní fronta

Na východní frontě Němci skutečně zpočátku dosahovali velkých úspěchů. Dobyli rozsáhlá území, Rudá armáda utrpěla obrovské ztráty a byly zajaty statisíce jejích vojáků. Ale Němci svá vítězství získávali za cenu vysokých ztrát, které si nemohli dlouhodobě dovolit. Nejprve Němci tvrdě narazili v prosinci 1941 v bojích u Moskvy. V zimě 1942-1943 utrpěli drtivou porážku u Stalingradu. Z více než 90 tisíc zajatců se po válce vrátilo do Německa pouhých 6 tisíc.

Obrat

Potom už to šlo s Němci z kopce. Rudá armáda neustále sílila díky téměř nevyčerpatelnému množství lidí i válečného materiálu. Němci byli od stalingradské porážky až na výjimky v defenzivě. Rovněž v severní Africe utrpěli velké ztráty a nakonec úplnou porážku. Nálety angloamerických bombardovacích svazů ničily německá průmyslová města. Vylodění spojenců v Normandii 6. června 1944 pak otevřelo druhou frontu.

Výsledek 2. světové války

Spojenci si rozdělili na Jaltské konferenci (4.-11. února 1945) poválečnou Evropu na takzvané sféry vlivu. Tak se položily základy pro budoucí studenou válku mezi Sovětským blokem a Západem, která skončila až na konci 80. let minulého století.



P08

Německá vojenská pistole ráže 9 mm Luger se zásobníkem na osm nábojů. Aby fungovala spolehlivě, bylo nutné udržovat ji v bezvadné čistotě, což byl ve frontových podmínkách mnohdy problém. Sloužila v německé armádě v obou světových válkách. Ve druhé byla nahrazována modernějším a spolehlivějším Waltherem P38. Vyhledávaný válečný suvenýr spojeneckých vojáků.

Zákopy a vši

Na muže, kteří narukovali do 1. světové války, místo "dobrodružství" čekala statická válka, zákopy a v nich bláto, špína i vši, palba z děl, kulometů, pěchotních zbraní a smrtící plyn.

Stalingrad 1942-1943

V rozstřílených troskách města se bojovalo o každou budovu, každou místnost, každý metr. Bojovalo se na povrchu i ve sklepech, dokonce i v kanálech. Ztráty na obou stranách narůstaly. V listopadu 1942 Sověti město obklíčili. Koncem ledna 1943 se obležení Němci vzdali.



Seriál - Zbraně

1. díl Se zbraní v ruce - ABC č. 18
2. díl Divoký západ - ABC č. 19
3. díl Gangsteři - ABC č. 20
4. díl Světové války - ABC č. 21
5. díl Současnost - ABC č. 22
6. díl Zbraně ve filmu - ABC č. 23

 

Hry