Přestože to v České republice není znát, basketbal je hned po fotbalu druhý nejpopulárnější kolektivní sport na světě.
U nás děti od útlého věku běhají po hřišti s fotbalovou merunou, v Americe tráví volný čas pod basketbalovými koši. Jestli je někde basketbal doma, tak právě v USA, kde před více než sto lety vznikl.
Na rozdíl od ostatních populárních kolektivních sportů, jako jsou fotbal nebo lední hokej, vznikl basketball poměrně nedávno, a to jako kratochvíle při špatném počasí. James Naismith, který vyučoval tělocvik na Springfield College v Nové Anglii, dostal za úkol vymyslet hru, aby svoje studenty udržel ve fyzické kondici i v zimě.
Míče místo broskví
Díky tomu, že košíková byla vymyšlena cíleně, známe datum jejího vzniku: v prosinci 1891 představil James Naismith svým žákům hru, jejíž pravidla sepsal do třinácti bodů. Na protilehlé stěny tělocvičny pověsil do výšky tří metrů koše na sběr broskví, u každého stál student se žebříkem, aby vybíral balony.
Historicky první zápas basketbalu se hrál s fotbalovými míči a skončil také fotbalovým výsledkem 1:0, když se jednomu z hráčů povedlo úspěšně proměnit střelu ze středu hřiště v bod. Po rozpačitých začátcích se hra začala rychle šířit. K nám košíková dorazila už v roce 1897.
Hraju basket, jsem superstar
V původních pravidlech basketbalu stálo, že se hráči nesmějí s míčem pohybovat, takže hra byla o poznání statičtější než dnes. Nejznámější a nejprestižnější basketbalová soutěž NBA (National Basketball Association) láká právě rychlostí a její nejlepší hráči mají téměř postavení akčního hrdiny. O obrovské popularitě hvězd zámořské NBA svěčí i fakt, že se hodně z nich dostalo až na filmové plátno.
Za všechny jmenujme třeba Michaela Jordana, který si zahrál po boku animovaných postav z Looney Tunes v čele s králíkem Bugsem Bunnym v celovečerním filmu Space Jam. Michael Jordan pomáhá týmu Tune Squad bojovat s příšerami, které ukradly hráčský um největším hvězdám tehdejší NBA. Animáci měli jediné štěstí, že Michael Jordan byl v té době považován nejen za nejlepšího hráče NBA, ale i vesmíru.
Vyrůstat s míčem v ruce
Sláva a popularita není procházka růžovým parkem. Vyprávět by mohl Magic Johnson, basketbalová ikona 80. let. Earvin "Magic" Johnson se narodil roku 1959 jako šestý z deseti dětí a s basketbalovým míčem doslova vyrůstal. Cestou na nákup trénoval driblink pravou rukou, cestou zpátky zase levou.
Kouzelný (anglicky magic) mu začali říkat už na střední škole - svůj tým dovedl k poháru v univerzitní lize. Ve stejném roce se stal jedničkou draftu do NBA a vybral si jej tým Los Angeles Lakers. Hned první sezonu s Magicem vyhráli Lakers titul. S týmem získal ještě čtyři tituly a mezitím byl třikrát vyhlášen nejužitečnějším hráčem NBA. V roce 1991 přišel šok. Rutinní lékařská prohlídka našla v jeho krvi vir HIV, který způsobuje nevyléčitelnou nemoc AIDS.
Magický člověk
Magic Johnson podle všeho doplatil na milostné avantýry se svými fanynkami a musel ukončit profesionální sportovní kariéru. V roce 1992 vyslali USA do Barcelony na olympijské hry svůj Dream Team, ve kterém basketbalový kouzelník Magic nemohl chybět.
Po fenomenálním úspěchu americké reprezentace Magic zvažoval návrat do profi basketbalu, ale někteří hráči byli proti, protože se báli možné nákazy. Magic řekl, že to naprosto chápe a z profesionálního basketbalisty se stal profesionální osvětář. Napsal knihu Jak se vyhnout AIDS a jeho nadace ročně věnuje miliony dolarů pro pomoc lidem nakaženým virem HIV. U Magika nemoc ještě nepropukla naplno a on se může věnovat podnikání. Opravdu magický člověk.
Tým snů
V roce 1992 poprvé Mezinárodní basketbalová federace (FIBA) uvolnila na olympijské hry i hráče z NBA, takže se na jednom turnaji mohla utkat absolutní basketbalová špička. Do Dream Teamu byli nominováni nejlepší hráči NBA, nehledě na to, jestli jsou aktivní nebo už kariéru ukončili. Olympijské zlato pro ně byla natolik přitažlivé, že Dream Team nenašel během turnaje rovnocenného soupeře a všechny zápasy vyhrál s rozdílem několika desítek bodů. Stalo se i pravidlem, že soupeři legend NBA chodili před každým zápasem za svými idoly a žádali je o společné fotografie a autogramy.
Jak se mluví na palubovce
air ball - míč, který se při průletu košem nedotkne síťky
slam dung (dung) - hráč vyskočí a "zavěsí" míč do koše
field goal - koš vhozený přes celé hřiště
draft - proces, kterým skauti a trenéři profesionálních sportovních klubů vyhledávají nové mladé hráče
Basketbal, moje vášeň
Kromě Jiřího Zídka je Jiří Welsch (29) jediný český basketbalista, který poznal atmosféru nejprestižnější basketbalové soutěže světa. Do NBA ho v roce 2002 draftoval tým Philadelphia 70ers, nastoupil však až v dresu týmu Golden State Wariors, který ho hned koupil. Dnes Jiří Welsch působí v španělské lize, která je považována za nejlepší v Evropě, v andaluském týmu Unicaja Malaga.
Basketbal v Česku rozhodně nepatří mezi nejpopulárnější sporty. Jak se kluk z menšího českého města zamiluje do basketbalu?
V mém případě šlo o osudovou lásku. V Holicích žádný basketbalový klub nebyl, a protože se mému otci tento sport líbil, rozhodl se ho založit. Takže jsem se v osmi letech seznámil s basketbalovým míčem a už jsem u něj zůstal.
Jak vidíš budoucnost českého basketbalu?
Mladé hráče a hráčky mám možnost sledovat během léta při basketbalovém kempu, který každý rok pořádám. Český basketbal má několik velmi nadějných hráčů se slibnou budoucností. Honza Veselý, který v osmnácti letech hraje Euroligu, Tomáš Satoranský, Jakub Kudláček nebo David Jelínek - to jsou jména, o kterých basketbaloví fanoušci ještě hodně uslyší.
Jak těžké je pro Evropana prosadit se v nejvyšší basketbalové soutěži NBA?
Hráči z Evropy dnes do Ameriky odcházejí běžně, ale prosadit se v zámořské soutěži, to už je věc jiná. NBA je náročná soutěž, konkurence hráčů je obrovská, musíš si jako Evropan zvyknout na jiný styl basketbalu i života. Kromě talentu a pracovní morálky potřebuješ taky trochu štěstí a být ve správný čas na správném místě.
V čem se NBA liší od ostatních soutěží?
Je výjimečná tím, že v ní hrají nejlepší hráči světa, a liší se herním pojetím, částečně pravidly a také náročností. Osmdesát dva zápasů za pět měsíců, hraje se skoro každý druhý den, k tomu se přidává cestování na dlouhé vzdálenosti, v jiných časových zónách.
Chtěl by ses tam vrátit?
Nechtěl bych se do NBA vracet a ani nemám příležitost. Líbí se mi v Evropě, mám rád evropský basketbal, atmosféru a náboj zápasu, týmové pojetí hry. Navíc hraju, zato v NBA jsem hodně času proseděl na lavičce.
Jak se ti líbí ve tvém současném působišti?
V Malaze končím třetí sezonu a líbí se mi tu hodně. Unicaja je klub s dobrou organizací a zázemím, hrajeme v krásné hale, kam chodí na každý zápas deset tisíc diváků. Navíc Malaga je velmi pěkné místo pro život.
Co ti basketbal dává a co pro tebe znamená?
Basketbal je moje vášeň, ale zároveň i práce a podle toho k němu přistupuju. Dává mi možnost žít můj dětský sen - sportovat na vrcholné úrovni, vydělávat si tím a zabezpečit sebe i mé blízké. To je přece skvělé, ne?
Jiří Welsch (29)
přezdívka Jura
vzdělání SŠ, nedokončené studium na FTVS UK
výška 200 cm
největší úspěch účast na Mistrovství Evropy 1999, 2000 a 2007, účast na Final Four Euroligy 2007
aktuální klub Unicaja Malaga
koníčky jiné sporty, hlavně golf; hra na kytaru
Vzkaz pro čtenáře:
Sportujte a hrajte basketbal. Pokud jste to ještě nezkusili, nevíte, o co přicházíte!
