Lesy a člověk

Sdílej
 
Naprostá většina území dnešních Čech byla v minulosti pokryta hustými smíšenými lesy. Pokud by zůstaly bez zásahu člověka, rostly by zde dodnes, neboť podnebí se od počátku našeho letopočtu příliš nezměnilo. Člověk ale postupně krajinu měnil, dával prostředí svou činností jinou, novou tvář.

Stromy, a tedy i lesy se na Zemi objevily již ke konci prvohor. Byly zde dávno před tím, než se na Zemi objevil první člověk. Není proto divu, že ho již od počátku jeho vývoje utvářely a ovlivňovaly. Než se situace obrátila, uplynula dlouhá tisíciletí. K tomu, abychom si uvědomili, jak krátkou dobu v dějinách Země ovlivňuje naopak člověk přírodu, nám pomůže vyjádření délky trvání geologických dob v čase, kterému říkáme geologické hodiny. Vyjádříme-li stáří Země pouhou jednou hodinou, pak by doba od jejího vzniku do vytvoření pevného zemského povrchu trvala celých 24 minut, zatímco čtvtohory, od jejichž počátku se datuje i stáří člověka, pouhou 0,7 sekundy. Člověk v lese nejprve sbíral lesní plodiny a lovil zvěř, výrazněji ho začal ovlivňovat až v době bronzové (kolem roku 1500 př. n. l.). Lidé v té době už uměli obhospodařovat půdu a tak se usazovali v nížinách u řek, kde byla nejúrodnější. Nové plochy pro svá pole a pastviny získávali většinou na úkor lesů všeho druhu, a to zejména vypalováním (žďářením) nebo, když chtěli současně z lesa získat i dřevo, vyklučili ho (pokáceli stromy a vykopali pařezy). Ve 14. století začínají lidé spotřebovávat stále více dřeva pro rozvíjející se sklářství, pivovarnictví a také v dolech na výztuhy šachet. Dřevo lidé používali jako palivo při zpracovávání kovů a skla. Nově budované hutě a sklárny proto vznikaly spolu s pilami a hamry v blízkosti lesů a vod. Až do 18. století, kdy se začalo používat uhlí, bylo hlavním zdrojem energie dřevo. Používalo se především dřevěné uhlí z dubu a buku, které v milířích pálili uhlíři. Pálení dřevěného uhlí v milíříchRozvoj celého hospodářství za doby Karla IV. pohlcoval stále větší množství dřeva také při stavbách nových měst, kostelů, osad, při úpravách cest, zakládání rybníků a vinohradů. Moudrý a bystrý panovník Karel IV. si však už v té době všiml, že královské lesy jsou v některých krajinách "porúbané, vykopané a některé vyorané". Proto dal roku 1348 připravit v návrhu svého zákoníku, zvaného Maiestas Carolina, též přísná ustanovení na ochranu lesů. Po jeho smrti došlo roku 1379 k vydání prvního lesního řádu u nás, a to pro lesy na Chebsku. Podle něho například nesměl nikdo kácet stavební dříví na palivo bez vědomí a svolení lesníka. Královské lesy byly v té době spravovány lovčími a hajnými, chebské lesy lesními. V 15. století však naši zemi poničily husitské boje, v 17. století zase třicetiletá válka. Po bojích bylo potřeba velké množství dřeva na obnovu zničených domů a znovuobnovení provozu dolů, hutí a skláren. Lesů výrazně ubylo, a tak byly v roce 1754 vydány tereziánské lesní zákony, první, které platily pro všechny lesy na území české země a které vlastníkům lesa ukládaly řadu povinností a omezení sloužících k zachování lesů. Od 18. století nacházelo dřevo stále větší uplatnění ve stavebnictví. Lidé začali dávat přednost pěstování rychle rostoucích dřevin, jako je smrk nebo borovice. Dnes už víme, že vysazování pouze jednoho druhu stromů není správné. Tyto monokultury jsou málo stabilní a jsou napadány různými škůdci. Lesníci se proto již řadu let snaží pěstovat lesy smíšené, blízké lesům přírodním, a podporují přirozenou obnovu všech dřevin. O více než polovinu všech lesů v České republice se dnes takto stará státní podnik Lesy České republiky. Podnik má ředitelství v Hradci Králové a v současné době 87 lesních správ a pět lesních závodů, které o les pečují. O vybrané drobné vodní toky v lesích se stará šest oblastních správ toků, o zásobu semen pro zalesňování pak Semenářský závod v Týništi nad Orlicí. V čele každé lesní správy stojí lesní správce, jemuž jsou podřízeni revírníci. Každý revírník má na starosti určité území - revír, o který pečuje. Geologické hodiny1 - vznik pevnin 2 - prahory 3 - starohory 4 - prvohory 5 - druhohory 6 - třetihory 7 - čtvrtohory

POSTELNÍK, KOLEČNÍK A DALŠÍ

Od 14. století se rozvíjejí mnohá dřevozpracující řemesla. Tehdejší řemeslníci se jmenovali podle toho, co vyráběli, například stoličník, postelník, lištář, neckař, kolečník (ten dělal trakaře), řešetář, lukař, bednář, košíkář, dřevákář, vřetenář, prknář, soustružník, řezbář nebo loutnař.

SOUTĚŽ LČR

A na závěr soutěžní otázka: Les je nejen producentem dřeva jako důležité obnovitelné suroviny, ale má i řadu dalších velmi významných funkcí. Víš, které to jsou? Vyjmenuj alespoň tři z nich. Odpovědi zašli na adresu: Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106, Hradec Králové 8, PSČ 501 68. Nezapomeň napsat na obálku heslo "Soutěž s ABC". Vylosovaný výherce dostane od LČR, s. p. jako dárek malý praktický batůžek na výlety do přírody. Pěkné ceny čekají také na dalších deset výherců.