Nadupaný stroječek
Co se tedy změnilo? Dá se říci, že téměř všechno. Celá konzole se otočila o 90 stupňů a drží se naležato jako gamepad. Velký (opět nepodsvícený) displej o rozměrech 40,8 mm x 61,2 mm je uprostřed, směrový kříž spolu s tlačítky start a select jsou nalevo, tlačítka A a B napravo a přibyly ještě dva knoflíky L a R, umístěné v horních rozích (kdo má větší ruku, bude si muset na jejich ovládání zvykat).
Advance se drží o poznání lépe než starší modely a na větším displeji (schopném zobrazit až 32 000 barev v rozlišení 240 x 160 pixelů) se při hraní snáze orientujete. Nový procesor spolu s již zmíněným displejem dokáže rozpohybovat i velice jemné detaily. Vidíte, jak se jezdci vyklánějí ze svých vozítek, křidélka na raketách se pohybují a podobně. Zlepšilo se také ozvučení. Zvuk sice není o mnoho kvalitnější než u starších gameboyů (je přehráván stále jedním malým reproduktorem nebo si jej můžete pustit do sluchátek), ale advance dokáže vykouzlit o něco lepší vrčení motorů i doprovodnou hudbu. Rozšířeny byly také možnosti multiplayeru - pomocí speciálního kabelu lze spojit až čtyři nové gameboye dohromady.
Pěkné, ale drahé
Advance je zpětně kompatibilní s hrami pro staré gameboye. Při jejich hraní však nevyužijete celou obrazovku, ale jen část, přibližně stejně velkou, jako byl displej starších gameboyů. Samotné cartridge s hrami pro advance jsou menší než jejich starší sestry, které také z advance trošku trčí ven. Nový gameboy je povedená konzolka, její jedinou slabinou je cena. Stojí totiž téměř šest tisíc a i hry pro ni jsou dražší (i když jejich vývoj a výroba nemohou být o moc nákladnější než u starších gameboyů). Konečně zde ale máme kapesní konzoli schopnou nabídnout hry srovnatelné s tituly pro větší herní systémy.
F-Zero
Vznášedla se řítí po okruhu zavěšeném vysoko v prostoru, každé zaváhání může být osudné, každé vyjetí z dráhy stojí cenný čas i energii. Takto probíhají závody v F-Zero - jedné z prvních her pro Gameboy Advance. Váš cíl je jediný - vyhrát - nic víc, nic míň. Závodí se se vznášedly poháněnými raketovými motory. V depu jich stojí několik a jejich vlastnosti se samozřejmě liší - stačí si vybrat.
V režimu pro jednoho hráče ale máte k dispozici jen dva závodní módy - buď trénink s jedním soupeřem, nebo šampionát, v němž platí tvrdá pravidla. V každém kole se totiž musíte umístit do daného místa - jinak vypadáváte a opakovat jízdu můžete maximálně pětkrát v celém šampionátu.
Grafika hry využívá možnosti Gameboye Advance, ovšem v žádném případě ne na doraz. Vznášedla sice vypadají moc hezky, ale okolí tratě je velice chudé a množství barev nevypadá, že by dosahovalo horních hranic možností konzole. Přesto se jedná o zábavnou hru, která vám dá zabrat.
