Od fotbalu k atomu

Niels Bohr, gigantická postava v historii fyziky, se narodil v roce 1885. Otec Christian byl profesorem na Kodaňské univerzitě, mladší bratr Harald se stal uznávaným matematikem a Nobelovu cenu kromě Nielse Bohra později získal i Nielsův syn Aage. Bohrův otec byl také fotbalovým trenérem, mladý Niels fotbal závodně hrál, Harald dokonce v dánském reprezentačním dresu získal v roce 1908 stříbrnou olympijskou medaili.

TAJEMSTVÍ HMOTY

Po studiu Niels Bohr získal stipendium pivovaru Carlsberg a odešel pracovat do Anglie k objeviteli atomového jádra Ernstu Rutherfordovi. Ten sice neměl teoretické fyziky příliš v oblibě, byl však velkým fotbalovým fanouškem, a Bohra proto přijal vřele. Rutherford si atom představoval jako malý planetární systém s jádrem, kolem kterého obíhají elektrony.

Jenomže podle tehdy známých zákonů fyziky by se v takovém uspořádání měly elektrony velmi rychle po spirále zřítit do atomového jádra. Bohr přišel s revoluční myšlenkou: elektrony se mohou pohybovat jen po určitých drahách, a nikoliv mezi nimi, energie elektronu tak nemůže nabývat libovolných hodnot. Svou teorií položil základ kvantové mechanice, na jejíž další výstavbě se později aktivně podílel. Kdyby se konala olympiáda nejvýznamnějších myšlenek dvacátého století, kvantová teorie by tuto soutěž s přehledem vyhrála. Není proto divu, že Bohr v roce 1922 získal Nobelovu cenu za fyziku.

PŘÍLIŠ VELKÁ HLAVA

Po nástupu Hitlera a zavedení rasových zákonů v Německu vynakládal Bohr mimořádné úsilí na pomoc postiženým vědcům. Jeho ústav se stal přestupní stanicí na cestě do USA či Anglie. V roce 1940 Německo obsadilo Dánsko a Bohr sám, jsa židovského původu, se ocitl v nebezpečí. V roce 1943 dramaticky prchl přes Švédsko a Anglii do Spojených států. Ze Švédska byl Bohr přepravován letadlem v bombovém prostoru. Na jeho velkou hlavu se nevešla sluchátka, a neslyšel tedy pilotův příkaz k nasazení kyslíkové masky. Do Anglie doletěl v bezvědomí, ale bez následků.

ATOMOVÁ BOMBA

Těsně před válkou se Bohr věnoval otázce, co se děje uvnitř atomového jádra. Jeho výzkumy umožnily na konci třicátých let pochopit štěpení atomu. Bohr byl přesvědčen, že němečtí vědci pracují na výrobě atomové bomby, a sám se proto podílel na stejném projektu Spojenců. Od počátku si však byl vědom etických úskalí spojených s využitím atomové energie a po válce na ně veřejnost i politiky ze všech sil upozorňoval. Zemřel v roce 1962.