Pokud byste předpokládali, že je kouření výdobytkem moderní civilizace, hodně byste se mýlili. Archeologové a antropologové jsou přesvědčení, že první lidská společenství, která si užívala kouření tabáku, případně dalších k tomu vhodných plodin, existovala už zhruba 3000–5000 let před naším letopočtem ve Střední a Jižní Americe.
Kouření bylo v té době spojeno především s očistnými rituály a hledáním smyslu života. Severoamerické kmeny později vynalezly takzvané ceremoniální dýmky, které sloužily k utužování přátelství, a často si je dopřávaly i děti.
Historie tabáku: Cesta z Ameriky a masové rozšíření kouření
Právě z Ameriky se tabák na obchodních lodích poprvé dostal do Evropy, a to na pomezí 16. a 17. století. Ruční balení cigaret a kouření tabáku však bylo ještě dlouho považováno spíše za výstřední záležitost.
Třeba japonští vládci šógunové nechávali první tabákové plantáže vypálit – byli totiž naštvaní, že rostlina využívaná jako rekreační droga zabírala na polích cenné místo plodinám, které by mohly pomoci nakrmit japonský lid.
K zásadnímu rozšíření kouření po celém světě přispěly postupně dvě různé věci. Tou první byl vynález automatizovaných strojů na balení cigaret; ty od 19. století dodnes vypadají velmi podobně. Tou druhou pak zavedení tabákových daní podobných moderním spotřebním daním.
Na našem území, tedy v Rakousku-Uhersku, byla situace velmi specifická. Marie Terezie a její syn Josef II. postupně zavedli státní tabákový monopol. Císařská koruna měla výhradní právo tabák vykupovat, zpracovávat a prodávat, díky čemuž získala významné příjmy do státní pokladny. To pokračovalo po celou dobu vlády císaře Františka Josefa I., stát navíc začal přísně potírat pašeráky, kteří by se chtěli na lukrativním byznysu nelegálně přiživit.
Rizika kouření a historický objev rakoviny plic
Až do začátku 20. století tak neexistovala žádná motivace k tomu, aby se kouření u všech vrstev obyvatelstva omezovalo – ba právě naopak. To se ale změnilo s prvními studiemi publikovanými ve dvacátých letech minulého století, které prokázaly spojitost mezi kouřením tabáku a vznikem rakoviny plic. Díky nim se začal formovat první organizovaný „protikuřácký odboj“, trvalo však ještě dlouhá desetiletí, než ho lidé začali brát skutečně vážně.
O tom, že kouření lidskému organismu rozhodně neprospívá, přitom dnes nemůže být nejmenších pochyb. Při inhalaci hořícího tabáku se do těla člověka uvolňuje asi pět tisíc různých látek. Patří mezi ně například návykový nikotin, který stimuluje nervový systém a přispívá k uvolňování endorfinu a dopaminu, tedy hormonů, které nám v mozku navozují pocit štěstí.
Kromě toho však do sebe kuřáci dostávají i značné množství karcinogenních neboli rakovinu vyvolávajících látek. Jde například o kadmium, acetaldehyd nebo akrolein – sloučeninu, která se za první světové války používala v chemických zbraních.
Klamavá reklama na cigarety a ústup tabákových výrobků
Největší firmy tabákového průmyslu si byly škodlivosti cigaret patrně vědomy, přesto je ještě několik desetiletí propagovaly jako součást zdravého životního stylu. Z dnešního pohledu působí některé tyto reklamní kampaně až absurdně.
Jedna značka nabádala zákazníky, aby si místo čokolády raději zapálili cigaretu, pokud chtějí zhubnout. Jiná rozdávala zdarma krabičky svých cigaret doktorům. A pak zahájila velkou reklamní kampaň: „Podívejte, všichni doktoři kouří cigarety, takže musí být zdravé!“
V reklamách na cigarety se běžně objevovali tenisté, golfisté, fotbalisté či plavci, kteří si dopřávali cigaretu přímo po svém vrcholovém sportovním výkonu. Teprve roku 1964 americké ministerstvo zdravotnictví oficiálně připustilo, že kouření škodí zdraví.
V posledních šedesáti letech je kouření klasických cigaret na ústupu a podíl kuřáků se ve všech vyspělých státech postupně snižuje. Vděčíme za to například přísným regulacím reklamy na tabákové výrobky, která úplně zmizela z veřejného prostoru.
Zákazu se dočkaly i různé poměrně záludné způsoby, jak s kouřením seznamovat mladé lidi a udělat ho „cool“ – třeba dětské žvýkačky ve tvaru cigaret, které se ještě na přelomu tisíciletí běžně prodávaly v obchodech.
Zákaz kouření v restauracích a nástup elektronických cigaret
Velmi výrazně se omezují také místa, kde se smí legálně kouřit. Dovedete si představit, že dříve to bylo povoleno třeba i v letadlech? Kontroverzní byl ve své době zákaz kouření ve všech vnitřních prostorách restaurací v Česku, který platí od roku 2017. Do té doby bylo možné mít stavebně oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky.
Tato možnost se však často stávala terčem posměšků – bylo to asi, jako kdyby někdo určil, že v jedné polovině bazénu se čurat do vody smí a ve druhé ne. Cigaretový kouř byl totiž stejně nakonec cítit úplně všude. A nemusíme vám snad připomínat, že do bazénu se nečurá nikdy a nikde!
Firmy produkující tabákové výrobky proto dlouho řešily, jak udělat z kouření opět společensky atraktivní zlozvyk. Odpovědí se staly elektronické cigarety, které už se fakticky nekouří, ale takzvaně vapují. Náplň e-cigaret se nespaluje, jen zahřívá a vdechuje, takže nevzniká škodlivý dehet ani oxid uhelnatý.
Výrobci e-cigaret je proto obratem začali propagovat jako zdravější a šetrnější alternativu ke klasickému kouření. Protože se objevily na trhu teprve nedávno, neexistují žádné dlouhodobější studie, které by jejich dlouhodobý vliv na lidský organismus popisovaly.
Nové hrozby: Skrytá nebezpečí vapování
Z čerstvě publikovaných materiálů ale víme, že to, že by snad elektronické cigarety neměly žádný vliv na lidské zdraví, je naprostý mýtus. Výzkumníci z Univerzity Nového Jižního Walesu v australském Sydney procházeli dosavadní poznatky z laboratorních výzkumů zveřejněných od roku 2017, studie prováděné na zvířatech a také zdravotní zprávy o poškození DNA či dlouhodobých zánětlivých reakcích způsobených vapováním.
A dospěli k jednoznačnému závěru, že užívání elektronických cigaret představuje významné riziko vzniku zhoubných nádorů, tedy laicky řečeno rakoviny. Při současném kouření a vapování je toto riziko až čtyřnásobně vyšší!
Látek, které mohou rakovinu způsobovat, je i v elektronických cigaretách celá řada. Jedná se například o nitrosaminy, těžké kovy nebo karcinogenní sloučeniny vznikající zahříváním voňavých „příchutí“, jimiž jsou náplně elektronických cigaret ochucené.
Vapování je oproti klasickému kouření paradoxně často o něco nebezpečnější proto, že je společensky akceptovanější vapovat prakticky neustále, zatímco kuřáci byli často právem vystavováni nátlaku blízkých, že „kouří jednu za druhou“ nebo „hulí jako fabrika“.
Z dostupných dat také víme, že vapování výrazně zvyšuje riziko vzniku chronických zánětů v dutině ústní a horních dýchacích cestách. A odsud opět vede jednosměrná cesta k různým druhům rakoviny.
Budoucnost bez tabáku: Nastupuje generace nekuřáků?
Jedním z navrhovaných řešení je takzvaný generační zákaz kouření. Ten znamená, že mladí lidé, kterým ještě nebylo osmnáct let, už si nikdy za svého života nebudou moci legálně tabákové výrobky koupit. Cílem je vytvořit generaci úplných nekuřáků. Tento zákaz by měl začít ve Velké Británii platit již příští rok. V minulosti byl schválen také na Novém Zélandě, avšak po nátlaku lobbistů (lidí bojujících za zájmy nějaké skupiny, v tomto případě výrobců cigaret) byl nakonec zrušen.
Dokud se podobného zákazu nedočkáme v Česku, je na každém z nás, jak se postaví ke svému zdraví. O tom, že kouření i vapování potenciálně zkracuje lidský život a způsobuje celou řadu zdravotních komplikací, však nemůže být pochyb.
Víno do každé lavice
Neuvěřitelná historie alkoholu ve školách
Příběh o tom, jak se kouření v očích veřejnosti postupně proměnilo ze zdravého společenského koníčku v nebezpečný zlozvyk, nápadně připomíná historii alkoholických nápojů ve Francii. Až do roku 1956 tam totiž byly víno, pivo, zkvašený mošt a cider považovány za zdravé, a to i pro děti. Žáci prvního stupně základní školy tak běžně mohli ve školní jídelně vypít až půl litru vína denně.
Zákaz schválený přesně před 70 lety byl pokládán za útok na francouzskou národní identitu a někteří rodiče se s ním smiřovali jen velmi těžko. K definitivnímu ukončení prodeje alkoholu ve školách včetně středních nakonec došlo až v roce 1981 za vlády prezidenta Françoise Mitterranda.
Kratom: Podobný příběh, jen rychlejší
Skrytá hrozba v Česku
Jednou z populárních alternativ tabákových výrobků je v současnosti látka, která je známá pod původně thajským názvem kratom. Jde o sušené listy rostliny mitragyna speciosa, jejíž účinky podobné opiátům byly poprvé popsány už v roce 1836. V kontrolovaných dávkách se v alternativní medicíně, zejména v jihovýchodní Asii, užívá ke zmírnění bolestí, depresí a úzkostí.
Problémem se ale stal výrazný růst jeho zneužívání v posledních letech – a to hlavně mladými lidmi. A tak si kratom od ledna letošního roku koupí v Česku pouze dospělí, a to výhradně ve specializovaných prodejnách s licencí. Případné předávkování nebo nevhodné kombinování s dalšími látkami, například alkoholem či kofeinem, totiž může být smrtelně nebezpečné.
Dějiny tabáku a boje proti kouření:
ČASOVÁ OSA
- 1492: Posádka Kryštofa Kolumba dostává od domorodců v Karibiku sušené tabákové listy.
- 1560: Velvyslanec Jean Nicot věnuje tabák francouzské královně jako lék. Podle něj je později pojmenována účinná látka nikotin.
- 1624: Papež zapovídá užívání tabáku v kostelích. Šlo o jeden z prvních zákazů kouření na veřejnosti.
- 1784: Je ustanoven státní tabákový monopol v českých zemích.
- 1881: Patent získává automatizovaný balič cigaret, umožňující produkci až 120 000 kusů denně.
- 1920: Jsou publikovány první studie řešící raketový nárůst případů rakoviny plic.
- 1964: Státní orgány v USA poprvé veřejně uznávají, že kouření škodí zdraví a způsobuje rakovinu.
- 1965: Spojené státy zavádějí varovné nápisy na krabičkách cigaret, další země je brzy následují.
- 1996: Je oficiálně vyhlášen kompletní zákaz kouření v mezinárodním letectví.
- 2003: V Číně jsou vynalezeny a poprvé patentovány elektronické cigarety.
- 2014: Zařízení IQOS sloužící k zahřívání tabáku na 350 °C míří do prodeje.
- 2017: V Česku začíná platit zákon zakazující kouření ve vnitřních prostorách restaurací a barů.
- 2027: Velká Británie může jako první země postavit kouření pro další generace mimo zákon.
Zajímá tě, co dalšího ovlivňuje lidské tělo, nebo jak žili lidé v dávné historii? Přečti si další super články:
