Poklady v Česku: Zlaté duhovky i stříbrné mince

Poklady v Česku: Zlaté duhovky i stříbrné mince
Sdílej
 
České země jsou díky pohnuté historii na poklady poměrně bohaté. Jednou za čas se tak podaří najít opravdu pěkný majetek.

 

Ten největší poklad byl nalezen už dávno, ale stál za to. Roku 1771 spatřil nádeník Jan Koch na břehu potoka u Podmokel na Rokycansku několik duhovek (zlatých mincí z doby Keltů). Myslel, že se jedná o mosazné knoflíky, a tak je donesl dětem na hraní. Říká se, že je u nich objevil místní židovský obchodník. Poté začali lidé prohledávat okolí nálezu. Úspěšně!
Když kníže Fürstenberk, který byl tehdy majitelem křivoklátského panství, začal pátrat, kam se „jeho“ zlato podělo, drábové a vyšetřovatelé shromáždili 4211 duhovek o váze 28 kg. Při dalším vyšetřování jich zabavili ještě 18,5 kg, a to nějaké mince určitě u podaných neobjevili. Celkem se odhaduje, že u Podmokel nalezli až 7 tisíc zlatých duhovek o váze 50 kilogramů. Bohužel z nálezu už mnoho nespatříte, většinu dal kníže přetavit na dukáty.

 

Hrnec stříbrňáků

Poklady můžete najít také dnes, i když tolik zlata jako v Podmoklech už asi obsahovat nebudou. Jeden stříbrný nalezl u Černovického potoka v Soběslavi před čtyřmi lety František Dedek. Na stavbě jezu objevil 2,5 kg stříbrných mincí z počátku 17. století. Tehdy začala třicetiletá válka a lidé v celé Evropě ukrývali peníze na nejrůznější místa. Což potvrzuje i nález stříbrných mincí na Šumavě v městečku Kašperské Hory. Při rekonstrukci zdejšího náměstí nalezli archeologové pod zemí hrnec s téměř čtyřmi tisíci mincemi. Zakopal ho zámožný měšťan během třicetileté války – a už si ho nikdy nevyzvedl…  

Odměna za poklad?

Když jste dočetli až sem, možná jste si pomysleli, že hledání pokladů je výnosná živnost. Tak to ale není, a to ani když nějaký poklad najdete. Vyprávět by o tom mohl pan Emil Malý. Ten objevil 85 stříbrných mincí ze 14. století. Když je – jak se to podle zákona musí – odevzdal státu, dostal vpravdě směšnou odměnu: 276 korun. Protože skutečná hodnota mincí (kdyby je pan Malý pokoutně prodal) je asi 300 tisíc, úřadům se ho zželelo a měl by dostat přece jen o něco více.  Jak je možné, že je odměna tak ubohá? V Česku se nálezcům proplácí jen 10 procent nálezného, navíc z hodnoty kovu. Když tedy nalezená stříbrná mince váží 10 gramů, dostanete zaplaceno za jeden gram. Historická mince má ale hodnotu mnohem vyšší než kolik je v ní kovu.

 

Nejznámější české mince


Duhovka

Nejstarší mince u nás. Používali je Keltové před více než 2 tisíci lety. Jsou ze zlata. Lidé věřili, že vznikají na konci duhy. Nalézali je totiž často po dešti, kdy se vyplavené a omyté leskly na zemi

 

Duhovka • 

 

Brakteát

Stříbrná mince knoflíkovitého tvaru. Ražba (vzor) byla pouze na jedné straně, druhá byla hladká. Jméno dostaly z latinského braktea, tedy plíšek, plecháč. U nás platily ve 13. století

 

Braktát • 

 

Haléř

Drobná mince, která dostala jméno podle německého města Hall, kde je začali razit. V české verzi to byla malá stříbrná jednostranná mince zavedená roku 1384 Karlem IV. Později nesly název haléř třeba měďáky Marie Terezie

 

Haléř • 

 

Pražský groš

Když koncem 13. století objevili v Kutné Hoře velká ložiska stříbra, zavedl král Václav II. v roce 1300 novou hodnotnou měnu. Název pochází z latinského výrazu denarius grossus – tlustý denár

 

Pražský groš • 

 

Rýnský zlatý

Zlatá mince ražená od roku 1386 (původně čtyřmi rýnskými kurfiřty). Oblíbená byla i v českých zemích. Název rýnský zlatý se užíval ještě na začátku 19. století

 

Rýnský zlatý • 

 

Tolar

Roku 1519 začali v Jáchymově razit velkou (a tedy i hodnotnou) stříbrnou minci. Jméno dostala z německého joachimstaler, tedy jáchymovská mince. Jméno přejala i nejslavnější moderní měna – dolar

 

Tolar • 

 

Krejcar

Původně stříbrná, později bronzová drobná mince. Pojmenování má z německého Kreuzer, tedy s křížem. U nás platil až do zavedení korunové měny v roce 1892 (sto krejcarů byla jedna zlatka) 

 

Krejcar • 

 

Grešle

Drobná mince ražená od roku 1559. Jméno má od německého Groschel, tedy grošíček. Byl to peníz opravdu drobný s hodnotou 3/4 krejcaru. Dostal se i do přísloví, například: Nestálo to ani za zlámanou grešli.

 

Grešle • 

 

 

Dokument, který nám pomohl: Zlatá bula sicilská

Dokument, který nám pomohl: Zlatá bula sicilská

S kým jsou Češi příbuzní: Byl praotec Čech vrah?

S kým jsou Češi příbuzní: Byl praotec Čech vrah?

Historie známkování: 240 let vysvědčení

Historie známkování: 240 let vysvědčení

Klíčová slova:
historie, pokladem