U Slavkova roku 1805

Sdílej
 

Jak to tehdy bylo?

U Slavkova roku 1805Napoleon při svém tažení na Vídeň obklíčil Rakušany v pevnosti Ulmu u Dunaje. Dále pak Francouzi sledovali ruská vojska pod velením generála Kutuzova, která se v té době nacházela na území Rakouska. Vzhledem k tomu, že Kutuzov měl vojsko početně slabší, nařídil ústup na Moravu. Zde se pak měl spojit s dalšími ruskými vojsky a Rakušany. K rozhodující bitvě došlo 2. prosince u Slavkova (německy zvaném Austerlitz) poblíž Brna. Plán rakouského náčelníka štábu generálmajora Františka Weyrothera počítal s tím, že hlavní směr útoku bude veden v oblasti obcí Sokolnice a Telnice. Právě zde Napoleon rozmístil svou početně slabší 74tisícovou armádu. Francouzům měla být uzavřena cesta na Vídeň a měli být vytlačeni do Čech a tam poraženi. Ruský car a rakouský císař při hodování na slavkovském zámku v podvečer bitvy Napoleona podcenili. Ten seděl mezi svými vojáky, rozmlouval s nimi, žertoval a všude, kde se objevil, vládla radostná nálada a pocit vítězství. Druhý den ráno, za husté mlhy, zahájila spojenecká rusko-rakouská armáda válečné operace. Sestupovala z Pra-tecké výšiny a zaútočila na pravé křídlo francouzské armády. Ta, zcela záměrně, začala za boje ustupovat do údolí Zlatého potoka a lákala za sebou nepřítele. Části spojenců se tak podařilo dobýt vesnice Sokolnici a Telnici, avšak byl to jen dílčí úspěch. Zdánlivá nehybnost Francouzů byla klamná. Napoleon dal svým jednotkám pokyn k prudkému útoku na oslabený střed spojenců a zároveň zasadil nepříteli stejně silný úder na levém křídle. Vypukla tak krutá řež, v níž měla francouzská armáda všechny trumfy na své straně. Rusko-rakouská armáda byla rozdělena a rozbita. Císař František, car Alexandr a spojenecká generalita se museli spasit útěkem. U Slavkova roku 1805Bitva u Slavkova si vyžádala na tehdejší dobu nevídané ztráty. Celkem na slavkovských pláních padlo nebo bylo zraněno 39 000 mužů všech tří armád. Slavkovská bitva se stala osobním triumfem císaře Napoleona Bonaparta a "slavkovské slunce" jej hřálo ještě po dobu téměř deseti let.

Návod na sestavení

Všechny figurky se skládají ze tří částí - přední (1 - 14), zadní (1A - 14A) a příslušného podstavce (1B - 14B). Žlutou barvou v popisku jsou označeni vojáci rakouské armády a zelenou ruští. Francouzští bojovníci jsou označeni barvou modrou. Narýsujte si potřebné linie ohybu vyznačené černou čerchovanou čarou (-.-.-) a jednotlivé části vystřihovánky si pečlivě vyřízněte lámacím nožíkem. Systém slepení vojáka je zobrazen na návodné kresbě a platí pro všechny figurky. Případ-né nerovnosti a přesahy vzniklé po slepení zaretušujte vodovými barvami.

BITVA TŘÍ CÍSAŘŮ

Takto výstižně bývá označována velká bitva mezi francouzským císařem Napoleonem Bonapartem, rakouským císařem Františkem I. a ruským carem Alexandrem I.