Určit, který hmyz je největší, není vůbec jednoduché. Co to totiž znamená „být největší hmyz“? Jde o hmyz, který je nejdelší nebo snad nejtěžší? O ten s největším rozpětím křídel nebo nějaká kombinace všech těchto vlastností? Odpověď není jednoduchá. Zato víme, že nově objevená obří střechatka se může pyšnit titulem „vodní hmyz s největším rozpětím křídel“ a medaili by možná získala i za velikost kusadel.
Nový druh střechatky byl objeven letos na jaře v Číně a ještě nedostal žádné jméno. Patří do skupiny Megaloptera – což je docela případné pojmenování. Některé druhy dosahují na hmyz docela impozantních rozměrů. Většina druhů je ale spíš středně velká. České pojmenování střechatky zase upozorňuje na jejich křídla složená do typické stříšky. Z přibližně tří set druhů světových střechatek žijí čtyři i u nás.
Střechatky se na Zemi objevily už v prvohorách před
280–250 miliony lety. Jsou dodnes závislé na vodě, v níž se vyvíjejí jejich larvy. Voda ovšem musí být dokonale čistá a bohatá na kyslík. Naše střechatky proto žijí pouze v chladnějších oblastech v okolí horských potoků. Také nově objevený druh megastřechatky obývá podobné prostředí. Žije v okolí jezer a tůní v horách Chengdu v Sečuánu. I když jde o tak velký hmyz, dlouho unikal pozornosti, protože stejně jako ostatní střechatky tráví převážnou část života (až několik let) v podobě larvy ve vodě, zatímco dospělí jedinci žijí jen pár dnů. Ani nepřijímají potravu, jen založí další generaci střechatek a hynou.
Větší než myš
Na Novém Zélandu žije plno podivuhodných tvorů, které jinde nenajdeme. Jedním z nich je i obrovský nelétavý hmyz z příbuzenstva cvrčků a kobylek známý pod jménem obří weta (Deinacrida heteracantha). Je považována za nejtěžší dosud známý hmyz, při délce necelých 10 cm dosahuje váhy přes 70 g, což je přibližně 3x víc než kolik váží domácí myš.
Pralesní titán
V jihoamerických deštných lesích žije největší známý brouk dnešního světa, titán obrovský (Titanus giganteus). Tento druh tesaříka může měřit téměř 17 cm (bez nohou a tykadel) a váží přibližně 65 g. Je to tajemný brouk, který entomologům dlouho vzdoroval – mnoho let nacházeli jen mrtvé jedince. O tom, kde a jak žijí jeho larvy, se dodnes nic neví.
Hubený dlouhán
Nenápadné indonéské pakobylky rodu Phobaeticus jsou bezkonkurenčně nejdelším hmyzem na světě. Rekord drží vzácný, teprve v roce 2008 popsaný druh P. chani. Tato pakobylka je i s nataženýma nohama dlouhá téměř 57 cm, samotné tělo od hlavy k zadečku měří přes 35 cm. Jen o dva centimetry kratší je mnohem běžnější pakobylka P. serratipes, která žije v Malajsii a v Singapuru.
Maxišváb
Také švábi mají své rekordmany. Za nejtěžšího je považovaný osmicentimetrový až 35 g vážící australský šváb Macropanesthia rhinoceros. Americký šváb obrovský (Blaberus giganteus) ho sice předčí délkou – samice může být až 10 cm dlouhá, ale je mnohem lehčí. Švábi jsou obecně považovaní za škůdce, ale v přírodě mají obrovský význam, podílejí se totiž na rozkladu odumřelého rostlinného materiálu.
Goliáš bez Davida
Za broučí rekordmany lze považovat i africké goliáše rodu Goliathus. Přesto ani největší z nich goliáš G. goliathus nedosahuje váhy či velikosti titána, je stěží 5–8 cm dlouhý a váží asi 50 g. Nicméně rekord drží jeho larvy – ty jsou před zakuklením až 25 cm dlouhé a váží až 100 g. Brouk, který vyleze z kukly, tak není ani poloviční. Také jihoamerický herkules antilský (Dynastes hercules) se uchází o titul největší. Pokud bychom do jeho délky započítali i dlouhý „roh“ na štítu samce, pak by měl se svými 18 cm šanci. Bezrohé samice nebo larvy by ovšem nedosáhly ani na „bramborovou“ medaili.
Obr Atlas
Za největšími motýly musíme do tropů. Ptakokřídlec Alexandřin (Ornithoptera alexandrae) z Papuy Nové Guiney s rozpětím křídel až 30 cm drží rekord mezi denními motýly. O titul největšího nočního motýla pak bojují hned dva druhy, jihoasijský martináč Attacus atlas, jehož samičky mohou mít rozpětí křídel až 30 cm. Ještě o 3 cm víc může mít v rozpětí křídel i mnohem nenápadnější brazilská tyza velká, atlas ji ovšem předčí váhou a plochou křídel.
Lovci pavouků
Hrabalky vypadají jako černé přerostlé vosy – ta největší z nich, hrabalka obrovská (Pepsis heros) je zároveň i největším zástupcem blanokřídlého hmyzu, její tělo je 7 cm dlouhé a v rozpětí křídel má 11 cm. Extrémně dlouhé nohy jí pomáhají udržet křehké tělo z dosahu smrtonosných kusadel. Její kořistí jsou totiž velcí jihoameričtí sklípkani, které ochromí žihadlem a připraví z nich živou konzervu pro své potomstvo. Sama se ovšem živí květním nektarem.
