Tajemní Gvačarové: Za jeskynními ptáky

Tajemní Gvačarové: Za jeskynními ptáky
Sdílej
 
Jeskyně odpradávna skýtaly bezpečné úkryty celé řadě živočichů. Kdysi dávno dokonce i lidem – našim pravěkým předkům.

 

Doma v jeskyni

Jeskynních živočichů je celá řada, nejčastěji se ale jedná o různé bezobratlé, z obratlovců převládají ryby a obojživelníci. Savci, kteří zabydleli jeskyně, se obvykle zdržují na jejich okrajích, málokdy se pouštějí dál do jejich temných hlubin. Tam jsou doma jen netopýři. Ovšem ptáky jeskyně moc nelákají – většina z nich je závislá na denním světle a i ti noční dávají přednost spíš stromovým dutinám než chladu jeskyní. A pokud už se do šera skal uchýlí, zůstávají na okraji a spíš pod převisy. Gvačaro je tak čestnou výjimkou – ten se díky svým dokonalým smyslům, především pak schopnosti echolokace, dokáže zabydlet i v nejzazších koutech jeskynních systémů. Vytvářejí ale početné kolonie, takže kde najdete jednoho gvačara, objevíte jich po chvilce spoustu.

Gvačarové nejsou netopýři

Gvačarové nejsou netopýři, nedovedou se zavěsit ke stropu. Mohou přistát na kolmé stěně, ale k odpočinku využívají různé skalní římsy a výstupky. Při odpočinku leží přímo na břiše, jejich krátké slabé nožky je dlouho neunesou. Na záběrech následujícího videa jsou také dobře znatelé jejich citlivé hmatové brvy.

Gvačarové hledají potravu v noci. Pomáhá jim v tom nejen dokonalý zrak a echolokace, ale mají také vynikající čich, s jehož pomocí hledají oblíbené ovoce. Když najdou strom se zralými plody, slétnou se k němu z okolí. Ovoce přitom trhají za letu, nepotřebují přistávat podobně, jako třeba kaloni.

A tady se ještě podívejte, jak dokonale se orientují v temné jeskyni. I když létají v omezeném prostoru, nikdy nenarazí do stěny. Pomáhají jim v tom i dlouhá křídla s mimořádně pohyblivými klouby – díky tomu jimi mávají pomaleji a dokážou tak zpomalit i svůj let, až se téměř zastavit na místě.

Salangy to umí taky

Přestože jsou gvačarové díky svému sonaru výjimeční, nejsou jediní, echolokace je schopna ještě jedna skupina ptáků a to východoasijské salangy. Tito jiřičkám a vlaštovkám podobní ptáci patří ve skutečnosti do blízkého příbuzenstva rorýsů. Nejsou výjimeční jen svou schopností echolokace a tím i života v jeskyních, neobvyklý je i jejich způsob stavby hnízd.

Miskovitá hnízda podobná vlaštovčím si lepí na vysoké stěny jeskynních dómů. Jsou průsvitná, protože je salangy nelepí z bláta, ale z vlastních velmi lepkavých slin. Ty vytvářejí pevnou želatinózní strukturu, které se bezpečně udrží na skále. Tato průsvitná hnízda ale mohou být přilepena na skále sebepevněji, jejich sběračům neodolají. Vaří se z nich totiž speciální polévka, která je považovaná za vybranou lahůdku. Nebezpečný sběr hnízd v závratných výškách se tak sběračům stále ještě vyplatí. Pro srovnání s gvačary se na následujícm videu můžete seznámit se salangami.

Podivuhodná místa: Netopýří jeskyně Bracken

Podivuhodná místa: Netopýří jeskyně Bracken

Pátrání po vakovlkovi: Vyhynul nebo nevyhynul?

Pátrání po vakovlkovi: Vyhynul nebo nevyhynul?

Chcete se potopit do nejhlubší jeskyně na světě? Máme mapu!

Chcete se potopit do nejhlubší jeskyně na světě? Máme mapu!

Klíčová slova:
Gvačaro, pták, zvíře, jeskyně, salanga