Říkáte si – to musí být paráda, převlékat se za netopýra a čistit velkoměsto od zločinců. Jenže jak na to? Do kin
přichází film Batman začíná, který vám podá názorný návod.
Superhrdinů jsou stovky. Jedni umějí létat, druzí taví ocel pouhým pohledem, jiní se dovedou proměňovat v hrnek na kafe a zpátky. Máme tu mimozemšťany (Superman), mutanty (Spider-Man), kyborgy (W.I.L.D.Cats), a dokonce i staré severské bohy (Thor). Batman na rozdíl od mnohých z nich má vlastnost, která se hned tak neokouká. Batman je totiž úplně normální. Běžný, průměrný člověk bez jakýchkoliv nadpřirozených schopností. Batmanem by se mohl stát vlastně každý (protože spíchnout si ušatý kostým je přece jenom jednodušší než sehnat radioaktivního pavouka, který by vás pokousal) – k tomu by však potřeboval to, co dělá Batmana Batmanem: motiv.
Důvod k válce
Před mnoha a mnoha lety se vracel milionář Wayne se svou manželkou a malým synkem z nočního filmového představení. Promítali Zorra Mstitele, jen pro úplnost. Film malého Bruce Waynea velmi oslovil. Jenže když rodinku v temné uličce za kinem přepadla zločinecká chátra, Bruce měl najednou jiné starosti. Třeskly dva výstřely a z Bruce se stal sirotek.
Neexistovala pražádná šance, že vrazi jeho rodičů budou dopadeni. A tak, jen co se trochu vzpamatoval, se Bruce rozhodl vzít to od podlahy a vymýtit z rodného města Gotham všechny zloděje a vrahy.
V této chvíli následuje v batmanovských vyprávěních zpravidla střih a tradá – najednou už je tu chlapík v černočerném (případně modromodrém) kostýmu a buší do padouchů hlava nehlava. Nejinak je tomu i v celovečerních filmech, které byly o Batmanovi natočeny. Klasické schéma v rytmu „1. jednání = mladík sirotek“, „2. jednání = dospělák mstitel“ ale vynechává to opravdu nejzajímavější, totiž cestu od sirotka k mstiteli. Tvůrci filmu Batman začíná se to rozhodli napravit.
Netopýří estráda
Samozřejmě nejsou první. Batman mezi námi pobíhá už od roku 1939, kdy se představil v sedmadvacátém čísle časopisu Detective Comics (konkrétně v šestistránkovém dobrodružství Případ chemického syndikátu). Ze začátku jen pronásledoval superpadouchy (jako byl šílený fórkař Joker nebo schizofrenní Two-Face), vytahoval ze svého opasku jedno udělátko za druhým (a z místa na místo se přemisťoval v batlodi, battryskáči nebo batmobilu) a přibíral do party další a další pestrobarevné pomocníky (jako byli Robin a Batgirl).
Konec tajtrdlíka
Jenže tohle nemohlo věčně bavit ani čtenáře, ani tvůrce. S Batmanem to začínalo jít z kopce, ale naštěstí přišla osmdesátá léta a ve světě komiksu se zrovna vylouplo několik událostí, které nejen Batmanovi otevřely dveře do budoucnosti.
Jedním z nich byl obsáhlý komiks Batman: Návrat temného rytíře (který už byl slavně vydán i v češtině). Tohle přelomové dílo představilo Batmana jako pokulhávajícího padesátníka, který se na stará kolena rozhodl vyřídit si účty se světem nadobro. Jak jistě víte, Batman to na pokraji infarktu skoncoval s Jokerem a na férovku si to rozdal i se Supermanem, ze kterého se v té neveselé budoucnosti stal pohůnek natvrdlého prezidenta. Autor komiksu Frank Miller (který stojí i za sérií Sin City) tím redefinoval celé pojetí komiksu a vytáhl z něj na světlo to opravdu podstatné – nekonečnou pomstu a boj proti zločinu, který jde doslova až za hrob.
Ve jménu originality
Následující komiksy se pochopitelně vrátily k mladšímu Batmanovi (ostatně Návrat temného rytíře byl vždycky koncipován jako dílo mimo série), ve všech směrech přitvrdily a začaly se pouštět do nevídaných experimentů. Některé z nich neváhaly představit ani Batmana samého jako psychopata, kterému by bylo lépe za mřížemi blázince (Batman: Arkham Asylum). Frank Miller se k postavě vrátil v minisérii Batman: Year One, která rozpitvává období, kdy Bruce Wayne ještě nebyl Batmanem, ale teprve přicházel na to, jak zasít do srdcí zločinců děs. A právě tenhle komiks je startovním bodem pro vznik snímku Batman začíná.
Rozpačitý cíl galajízdy
Batmanovské snímky začaly dobře. Nepočítáme-li kostýmové šarády z šedesátých let, ve kterých Batman létal s batratlíkem v batvrtulníku, prvním plnohodnotným snímkem byl Batman režiséra Tima Burtona. Skrz naskrz temný a vážně podaný snímek se přesně trefil do nálady, kterou přinesl Návrat temného rytíře, a přestože režisér Burton údajně v životě nečetl žádný komiks, odstartoval jeho Batman vlnu komiksových filmů (na které se vezeme dodnes). Následující Batman se vrací byl ještě stylovější a ještě pesimističtější než ten první. Jenže po Burtonovi dostal Batmana do rukou režisér Joel Schumacher a bylo po legraci. Schumacher je totiž proslulý tím, že pokud na snímek dostane málo peněz, natočí něco mimořádného, ale čím větší rozpočet, tím horší film. Na snímky Batman navždy a Batman a Robin dostal bohužel peněz moc a vytvořil rozjuchané filmečky, poplatné prastarému Batmanovi let čtyřicátých.
Blýská se na časy
Filmový Batman měl na nějakou dobu utrum. Po pár letech se začalo mluvit o tom, že Frank Miller připravuje dalšího Batmana s nesmírně talentovaným režisérem Darrenem Aronofským (Rekviem za sen). A že by se mělo jednat o adaptaci jeho Batman: Year One. Od té doby se mnohé změnilo a Aronofsky ani Miller už do nové verze nemluví, ale původní nápad tu zůstal – film bude z velké části opravdu vyprávět o Batmanově začátcích. Natáčí ho Christopher Nolan, který se představil filmem Memento, natočeným pozpátku.
A jaké ty Batmanovy začátky budou? Hlavně se ponesou v realistickém duchu. Režisér Nolan se zaříkává, že všechno, co ve filmu uvidíme, potvrdí skutečnost, že Bruce Wayne / Batman není superhrdina, ale pouhý člověk. Vytrénovaný (roky se nechával otloukat v jakémsi vysokohorském klášteře), hyperinteligentní (v dedukci i v chemii by mohl soupeřit se Sherlockem Holmesem), extrémně zručný (batarangy si vysoustružil vlastníma rukama), s hračičkami za miliony dolarů (do klína mu spadlo velké dědictví), ale pořád jenom člověk.
O společnost je postaráno
Samozřejmě to nemůže zvládnout sám, a tak k ruce dostává několik velmi schopných pomocníků – v boji s mečem, tyčí a já nevím s čím vším dalším ho trénuje Henri Ducard, neuvěřitelný obrněný batmobil mu dodá Lucius Fox a se šálkem anglického čaje je vždy po ruce komorník Alfred Pennyworth. Samozřejmě se kolem něj budou točit také zloduchové a podivíni – třeba mistr meče Ra's Al Ghul nebo Scarecrow.
Pokud to dobře dopadne, má Batman na pár dalších let vystaráno. A my budeme mít zase na co chodit do kina, protože úspěšný nový Batman rozhodně nezůstane bez pokračování. Ostatně, zloduchů zralých na věznici je tu pořád dost a dost.
Premiéra filmu Batman je ohlášena na 14. července 2005.
Pár správných chlapů
Do filmu Batman začíná se podařilo obsadit pozoruhodné herce. Posuďte sami: Batmana hraje Christian Bale (Americké psycho, Equilibrium), komorníka Alfreda proslulý Michael Caine (Muž, který chtěl být králem), jako Ducard se představí Liam Neeson (Qui-Gin Jinn z první epizody Hvězdných válek), jako poručík Gordon vystoupí Gary Oldman (Leon, Pátý element), jako Lucius Fox si tu zopakuje svou dobráckou roli Morgan Freeman (Sedm, Million Dollar Baby), jako Ra's Al Ghul se bude mečem ohánět japonský herec Ken Watanabe (Poslední samuraj) a v roli Richarda Earla se můžete těšit na charismatického Rutgera Hauera (Blade Runner, Sin City).
Co se dělo v zákulisí
Říká se, že filmový Batman: Year One nebyl natočen kvůli příliš odvážnému scénáři Franka Millera, který do něj zakomponoval několik nevídaných novinek – místo komorníka Alfreda měl například nastoupit černošský automechanik Big Al a Bruce Wayne/Batman měl být bezdomovec. Po odchodu Darrena Aronofského byli zvažováni jiní režiséři, na krátkou chvíli dokonce i Joel Schumacher. Zvažoval se i odborník na filmovou depresi David Fincher (Sedm, Klub rváčů), ten však odmítl. Mluvilo se dokonce i o zpracování Návratu temného rytíře, kde by Batmana hrál i režíroval Clint Eastwood! Poté, co Batmana odmítl i Wolfgang Petersen a šel si točit svou Troju, dostal se do hry Christopher Nolan a už v ní zůstal.
„Máte ho i v černé?“
Batmobil není netopýří bezdrátový telefon, ale vozidlo, ve kterém se Batman prohání po Gothamu. Ten nový nevypadá jako nic, co jsme viděli v batmanovských filmech předtím. Tentokrát se jedná o vojenské obrněné vozidlo, přetřené načerno. Vůz byl vyroben pouze pro účely filmu a skutečně funguje. Jeho zadní čtyřiačtyřicetipalcová kola (pro srovnání: na fabii máte zpravidla čtrnáctipalcová) jsou z klasického humvee a zrychlení z nuly na 100 km/h batmobil dosáhne za šest sekund. Při natáčení v Chicagu do batmobilu naboural opilý řidič. Myslel si prý, že batmobil je nějaké obrněné vozidlo nájezdníků z vesmíru, a chtěl ho „sejmout“.
