Moje popularita klesla

Ahoj Mourrisone, mám takový problém. Bývala jsem celkem oblíbená ve třídě i ve škole. Měla jsem spoustu kamarádů, se kterými jsem se bavila každou přestávku. Bohužel jsme to asi začali trochu přehánět. Objímali jsme se, posílali si pro mě ze srandy vzdušné pusinky a podobně. Já to brala jen z kamarádství, ale oni (hlavně jeden nejlepší kamarád) ne. Ten kamarád se do mě zamiloval, ale já dělala, že o tom nevím, protože jsem měla ráda jeho pro mě o dva roky staršího nejlepšího kamaráda. S tím klukem jsem začala před dvěma týdny chodit. Ten můj nejlepší kamarád se se mnou přestal bavit a strašně moc mi chybí. A potom mě začaly osmačky (já jsem v sedmé) pomlouvat, že jsem děvka, pi*a a podobně. A to kvůli tomu, že ten můj kluk, se kterým chodím, byl teď nemocný a já jsem si chtěla promluvit s tím kamarádem a nějak to vyřešit, ale po škole o mně rozkřikují, že když Kuba není ve škole, tak dolízám za tím klukem a podobně. Moje popularita klesla, což by mi vůbec nevadilo, kdyby se se mnou kamarád bavil. Mám pocit, že se ke mně i kamarádi a mamka, která si myslí, že jsem tomu kamarádovi úmyslně ublížila, otočili zády. Taky mám teď problémy s mamkou, protože se pořád jen hádáme a já přiznávám, že jsem na ni drzá, ale nemůžu na ní vystát, že když se jí svěřím, tak to otočí proti mně. Teď po tom všem, co jsem si vyslechla, ani nevím, jestli pořád chci toho kluka, prý je pro mě o dost starší. Mně je 13 a jemu bude za dva týdny 15. Prosím pomoc. Chci, aby vše bylo jako dřív.

Odpověď

Milý anonyme, z tvého dopisu mám pocit, že na tebe tvoje kamarádky pěkně žárlí. Máš kluka a ještě ke všemu dobrého kamaráda. Já si myslím, že máš právo na oba. Samozřejmě předpokládám, že jinak se chováš ke svému klukovi (nedáváš mu podněty pro žárlení a věnuješ mu víc času) a jinak ke svému kamarádovi (tomu jsi jasně vysvětlila, že jste pouze kamarádi a že miluješ jiného). Ve vztazích má být upřímnost a hlavně jasno. A to platí i ve vztahu s maminkou. Pokud ti na ní něco vadí a mrzí, není nic lepšího, než jí to říct. Počkej, až budete v pohodě a pak jí pověz, jak se cítíš, když se hádáte, když věci obrací proti tobě a tak (hlavně nezačínej věty jako, ty jsi, mami, …, nelíbí se mi, … a tak – mluv jen o svých pocitech). Možná si svoje chování maminka ani neuvědomuje. Mourrison

Sdílej

16. února 2017

Rodiče mě nutí lhát, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě zeptat na takovou tajnou věc. Máma a táta říkaj, že nemáme žádný peníze a že děda je bohatej. Vždycky, když něco chci, tak mi říkaj, ať zavolám dědovi, ale že nesmím říct, že to říkali oni. Děda jim někdy peníze dá a někdy nedá a já nevím proč. Mám dědu rád a nechci mu lhát, ale když tu věc fakt chci, tak mu lžu. Pak mě to to trápí. Co mám dělat?

Chci pracovat v zahradnictví, ale nechci zklamat rodiče

Ahoj Mourrisone, máma a táta mají vysokou školu a strašně by si přáli, abych ji taky vystudovala. Jenže mně se nechce učit, navíc mám hrozně ráda kytičky a chtěla bych pracovat někde v zahradnictví. Vždycky když jdu ze školy, tak se zastavím v jednom u našeho baráku a je mi tam dobře. Co mám dělat, když nechci naše zklamat? Gábina

Mohu si vydělávat prodejem svých výrobků?

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se na něco zeptat. Chtěla bych si vydělat na dárky na vánoce, a tak jsem začala dělat takové malé andělíčky z korálků. Myslíš, že bych je mohla prodávat? Ptám se proto, že tady píšeš, že brigády jsou u nás povolený od 15, a mě je teprve 14. Díky, Fanynka

Na chvíli jsme se rozešli a já to nezvládla

Ahoj Mourrisone, Mám takového kamaráda, budeme mu říkat Lukáš. Lukáš je hrozně vřelý člověk, a můj nejlepší kamarád. Abych zkrátila příběh, asi před rokem a půl jsme se nějak víc začali bavit, a asi před 10 měsíci mi řekl, že mě miluje (předpokládala jsem, že platonicky) a od té doby to často říkal. Já jsem nechtěla nějak spěchat a nejdřív jsem si to chtěla promyslet. Ale on mě tak často objímal, byl ke mně tak milý, že bylo nemožný se nezamilovat. Tak jsem mu to řekla taky. Chvíli to bylo fakt super. Ale potom jsem si začala všímat, že je ovlivněn spolužáky, a dělá si srandu z jiných a děla absolutně neakceptovatelný „vtipy". Vždycky jsem mu to řekla, on se omluvil a pak zase. Jednou to ale opravdu přehnal a tak jsem mu napsala. A tentokrát mi fakt neslušně napsal, ať se do toho nepletu a že jsem... Hodně mě to zamrzelo a hodně jsem brečela, a litovala jsem, že jsem se kdy zamilovala do takového idiota. Ale nebavit se s ním mi fakt nedělalo dobře, nemohla jsem spát ani jíst, smát se, a obecně jsem byla úplně bez energie. Chyběl mi. A dneska už jsem byla úplně na pokraji sil, a řekla jsem si, kašlu na to, a o přestávce jsem za ním šla a řekla jsem mu, že mi chybí. On mě objal, řekl mi, že mě miluje a wow všechno bylo vyřešeno. Ale mně to přijde šíleně nedořešený, a mám pocit, že jsem to úplně pokazila. Mám pocit, že mě doopravdy nemiluje, že to jen tak říkal, protože celou dobu co jsme se nebavili, to vypadalo jako by mu to bylo úplně jedno. Mrzí mě ta situace, a myslím si, že jsem to vyřešila špatně, ale zároveň to bez něho vůbec nedávám. Omlouvám se za dlouhý vzkaz. Maruška, 14 let

Archív