Čtyřnozí mořeplavci: Jak lemuři obsadili Madagaskar

Čtyřnozí mořeplavci: Jak lemuři obsadili Madagaskar
Sdílej
 
Madagaskar je ostrov lemurů. Ale jak se na ostrov dostali a kolik jich vlastně dnes existuje, to jsou otázky, na které vědci jen obtížně hledají odpovědi.

 

 

Když se před 160 miliony lety rozlámal jižní prakontinent Gondwana, utrhla se od něj obrovská pevninská kra, kterou zemské síly hnaly k severovýchodu. Cestou se z ní odlamovaly větší či menší kusy pevniny a vytvořily řadu ostrovů v Indickém oceánu. Největším z nich je dnešní Madagaskar, který od východních břehů Afriky odděluje přibližně 400 km široká mořská úžina.

Zvířata mnoha tváří

 Za dlouhé miliony let izolace se na Madagaskaru vyvinuly formy života, jaké nikde jinde na světě nenajdete, tzv. endemické. Mezi nimi zaujímají hlavní místo lemuři, poloopice, které tu nenašly žádnou konkurenci, a tak si mezi sebe rozdělily všechna dostupná životní prostředí a potravní zdroje ostrova. Vlastně tu zastupují nejrozmanitější živočichy ostatních částí světa – opice, veverky, býložravé kopytníky, dokonce i datly. Ještě donedávna se však vědci nemohli dohodnout, jak se vlastně první lemuři na ostrov dostali.

 

 

Nepotvrzené teorie

Původní domněnky, že předkové lemurů byli na ostrově už v dobách, kdy se oddělil od zbytku světa, se nepotvrdily, ukázalo se totiž, že ostrov zabydleli mnohem později, před asi 65 miliony lety. Nepotvrdila se ani představa, že přešli po nějakém pevninském mostě, žádný zřejmě nikdy neexistoval. Ostatně, kdyby existoval, přešli by po něm i velcí afričtí kopytníci, ti však na Madagaskaru chybějí. Zbývá tedy poslední možnost – lemuři na ostrov připluli. Otázkou je jak, protože, úžina mezi Madagaskarem a Afrikou je plná silných proudů směřujících pryč od ostrova.

Plavci na vorech

A právě teorii mořeplavců, kteří přepluli úžinu na jakýchsi „vorech“ z rostlin unášených mořem, vědci zcela nedávno potvrdili. Vytvořili počítačový model klimatických podmínek té doby a zjistili, že před 20–60 miliony lety směřovaly silné mořské proudy od afrického pobřeží přímo k ostrovu. Menší zvířata se tak přes úžinu dostala snadno a rychle. Lemuři jsou navíc jako jedni z mála primátů schopni upadnout do letního spánku, při němž sníží svou spotřebu vody a potravy a mohou tak přežít delší cestu bez jídla. Je jasné, že kopytníci či jiná velká zvířata tehdejší Afriky, se na rostlinném materiálu plavit nemohla a Madagaskar pro ně zůstal nedostupný.

 

 

Hurá do Afriky! je německá vykradačka Madagaskaru

Hurá do Afriky! je německá vykradačka Madagaskaru

Lemuři vs. lidé

Než se na ostrov dostali první lidé (před 2000 lety), existovalo mnohem víc druhů lemurů než dnes. S příchodem lidí mnohé vyhynuly – zmizeli obří lemuři velcí jako gorila i lemuři, kteří tu zastupovali lenochody či koaly. O jejich existenci dnes víme jen z kosterních nálezů. Bohužel hrozí reálné nebezpečí, že z kosterních nálezů budeme znát i mnoho druhů, které se dožily dnešních dnů. Všichni lemuři jsou dnes ohroženi (hlavně odlesňováním a ztrátou životního prostředí), a přitom je zdaleka neznáme všechny.

Každý rok nové druhy

Ještě do 90. let minulého století rozlišovali zoologové přibližně 30 druhů lemurů, z toho jen dva druhy makiů – tzv. trpasličích lemurů. Od té doby se počet lemurů zvýšil na více než sto. Každý rok přibývaly nové druhy, objev posledního byl zveřejněn letos v lednu. Nově popsaný druh patří právě mezi makie (rod Microcebus) a dostal jméno maki Gerpův (M. gerpi). Makiové jsou považováni za nejmenší primáty vůbec, ale nový druh velký asi jako křeček patří ve srovnání s ostatními k těm větším.

 

 

Nový objev: Mini chameleón z Madagaskaru měří jen pár desítek milimetrů

Nový objev: Mini chameleón z Madagaskaru měří jen pár desítek milimetrů

Jeden jako druhý

Objevit nový druh trpasličího lemura je velmi nesnadné, nejen kvůli velikosti. Žijí vysoko v korunách stromů a aktivní jsou jen v noci. Navíc patří mezi takzvané kryptické druhy, které vypadají na první pohled stejně, ale geneticky se liší a vzájemně se nekříží. Maki Gerpův, který byl objeven v nevelkém lese na východě ostrova, se skrýval ve společenství několika podobných lemurů a byl objeven jen díky genetickým rozborům.

A přece je jiný

Přesné měření odchyceného zvířátka nakonec ukázalo, že se přece jen od svých příbuzných nepatrně liší svým vzhledem. Je větší, má delší ocásek a menší a okrouhlejší uši než jeho nejbližší příbuzný maki Jollyův, který žije o pouhých 50 km dál, ale ve větší nadmořské výšce. Nově objevený druh znovu utvrdil vědce, jak je nutné chránit i poslední zbytky lesů na Madagaskaru, protože je zcela jisté, že se v nich skrývá ještě mnoho dalších dosud nerozpoznaných druhů lemurů a určitě i dalších endemických živočichů a rostlin.   

 

 

Na Madagaskaru ježci cvrlikají

Na Madagaskaru ježci cvrlikají

Tokyo Jungle: Hravý zvířecí masakr v ulicích japonského velkoměsta

Tokyo Jungle: Hravý zvířecí masakr v ulicích japonského velkoměsta

5 nevítaných zvířat: Vetřelci přicházejí

5 nevítaných zvířat: Vetřelci přicházejí

Klíčová slova:
madagaskar, moreplavec, lemur
 

Články odjinud