Pavouci jsou prastarou skupinou živočichů – podle fosilních nálezů žili na Zemi již v devonu, tedy před nějakými 380 miliony lety. Ale pavučiny začali spřádat mnohem později, přibližně před 200 miliony lety. Od toho okamžiku se ale „tkalcovské“ umění pavouků rychle rozvíjelo a dnes pavouci spřádají sítě nejrůznějších tvarů, vzorů i velikostí.
Pavučiny před hmyzem
Ještě donedávna vědci předpokládali, že rychlý vývoj různých typů pavučin byl způsoben rozvojem a šířením nových druhů hmyzu. Jinak řečeno, že pavouci své sítě přizpůsobovali své stále se vyvíjející a měnící kořisti. Ale podle nejnovějších studií se zdá, že rozvoj pavučin s rozvojem hmyzu až tak moc nesouvisel, pavučiny se zjevně vyvíjely a měnily dřív, než se začaly šířit nové formy hmyzu.
Pavoučí expanze
Důvod, proč pavouci spřádali stále nové a nové typy sítí, proto začali vědci hledat jinde. A došli k překvapivému závěru: pavučiny umožňovaly svým tvůrcům šířit se na nová místa a obsazovat nová životní prostředí. Dnes proto patří pavouci k nejúspěšnějším a nejpočetnějším predátorům v mikrosvětě členovců. Na světě jich žije přibližně 40 tisíc druhů a najdete je prakticky ve všech suchozemských biotopech. A za tento evoluční úspěch vděčí právě svým dokonalým a všestranně využitelným pavučinám.
K čemu slouží pavučina?
Když se řekne pavučina, každý si okamžitě vybaví kruhovou síť křižáka. Jenže to je jen malá ukázka pavoučího tkalcovského umění. Hedvábná vlákna několika typů umějí vytvářet všichni pavouci, ale jen někteří je využívají k lovu. Přesněji – také k lovu. Pevná hedvábná vlákna mají totiž v pavoučím životě mnohostranné využití.
Lovecká pomůcka
Nejde jen o nastražené sítě či vlákna, do nichž se hmyz zaplete, někteří pavouci spřádají jen malou síťku, kterou drží v předních končetinách a na blížící se kořist ji hodí, jiní, tzv. bolasoví pavouci, upředou jediné dlouhé vlákno, na jehož konec umístí kuličku lepu a točí jím pod sebou, dokud se kulička nepřilepí na kolem letící hmyz.
Pouta ke znehybnění kořisti
Ulovený hmyz bývá často větší a silnější než samotný pavouk. Ten proto svou oběť bleskurychle ovine širokou páskou tvořenou množstvím jemných vláken – zabalí ji do ní jako mumii do obinadla.
Úkryt
Mnoho pavouků si z husté spleti pevných vláken spřádá doupě, ať už skryté ve vegetaci nebo v podzemní noře. Někteří zemní pavouci dokonce vyrábějí z pavučiny jakési víčko či zátku, kterou svůj podzemní úkryt uzavírají a maskují.
Schránka pro vajíčka
Samičky chrání vajíčka v pouzdře upředeném z velice pevných vláken, tzv. kokonu. Kokon až do vylíhnutí mláďat hlídají, mnohé ho dokonce nosí všude sebou.
Záchranné lano
V případě nebezpečí se pavouk volným pádem spustí k zemi, táhne však za sebou pevné pavučinové vlákno, po němž zase vrátí zpět do svého úkrytu ve výšce. Skákavky lovící hmyz i na kolmých stěnách využívají záchranné lano k tomu, aby vždy doskočily zpět na pevný podklad.
Stopa
Mnozí pavouci slídící po kořisti za sebou táhnou jemné pavučinové vlákno, které jim po lovu umožní návrat do svého úkrytu. Pavučinová stopa také umožňuje samečkům najít vhodnou partnerku k páření.
Dopravní prostředek
Mladí pavouci vypouštějí do vzduchu jemná vlákna, která nakonec vzdušný proud zvedne a i s malými cestovateli odnese je daleko od místa, kde se narodili.
