Podivné planety: Místa, kde slunce nezapadá

Podivné planety: Místa, kde slunce nezapadá
Sdílej
 
Vědci předvídají objevení planet, které nerotují kolem své osy. Na jedné polokouli je věčný den, na druhé nekonečná noc. Mohl by na nich být život

 

 

 

 

Na Zemi je život kvůli Slunci. Dává nám světlo a teplo. Není tu neustále smrtelný mráz ani žár, protože naše planeta se nachází od Slunce v přijatelné vzdálenosti 150 milionů kilometrů. Jiné hvězdy ve vesmíru vyzařují více nebo naopak méně světla než Slunce. Proto je přijatelná vzdálenost pro obyvatelné planety pokaždé jiná. U nejběžnějších červených trpaslíků, tedy hvězd menších a chladnějších než Slunce, je ideální vzdálenost mnohem menší.

Planeta uvězněná svým sluncem

Kdyby okolo červeného trpaslíka obíhala Země, trval by rok jen několik desítek dní. Taková planeta je ovlivněna gravitací blízké hvězdy, takže mívá vázanou rotaci. To znamená, že se otočí kolem své osy za stejnou dobu, za jakou oběhne okolo hvězdy, a je tedy k hvězdě nakloněna stále stejnou stranou. Podobně je na tom náš Měsíc. U něj také vidíme stále stejnou polokouli.

 

Planety, které se nehýbou nebo jsou šišaté? Ano!

Planety, které se nehýbou nebo jsou šišaté? Ano!

Nehybné rudé slunce

Planeta s vázanou rotací je hodně podivným světem. Na jedné polokouli je věčná noc, na té druhé zase věčný den. Červený trpaslík by na denní straně visel stále na stejném místě na obloze. Na noční straně by byla pořádná zima a tma, na té denní zase horko. Na temné straně by kromě chladu nebyly zřejmě ani rostliny a organismy, které potřebují k životu světlo. Polokoule by byla trvale zamrzlým ledovým královstvím. 

Bez ochranného štítu

Vědci se dnes neshodnou, zda podobné planety bez střídání dne a noci mohou hostit život nebo ne. U planet, které obíhají kolem červených trpaslíků, je to zvláště důležité, protože tyto hvězdy mají divoké mládí. Po svém vzniku vyzařují velké množství škodlivého záření. A to je problém. Planety v blízké vzdálenosti by totiž měly jen velmi slabé magnetické pole, které chrání planetu před životu škodlivým zářením.

Planety potřebují pomoc

Podle nových studií by ale podobné planety přece jen mohly mít šanci přemoci svou hvězdu. Pomoci může atmosféra. Mezi horkou a studenou polokoulí by totiž vznikaly silné větry, kterými by se vyrovnávaly atmosférické teploty. Větry se opírají do hor nebo vytváří vlny v oceánech a tím ovlivňují rotaci planety. Atmosférické jevy mohou planetu roztočit, takže by na ní docházelo sice pomalu ale přesto ke střídání dne a noci. Totéž platí v případě, kdy planeta neobíhá po kruhové, ale spíše protáhlejší oběžné dráze.

 

 

Zatím je nevidíme

Planety u cizích hvězd jsou daleko a jsou přezářeny světlem hvězdy. Nevidíme je přímo, ale pozorujeme jen jejich vliv na hvězdu. Nejčastěji se jedná o miniaturu zatmění. Planeta přechází před svou hvězdou a způsobí pokles její jasnosti. Podobný úkaz dokáží pozorovat i malé dalekohledy, ale nejvýkonnějším lovcem je kosmický teleskop Kepler, který je ve vesmíru už od roku 2009. V pozorování mu nebrání atmosféra a ani střídání dne a noci. Může tedy desítky tisíc hvězd pozorovat téměř nepřetržitě.

Šišaté planety

Některé planety mohou obíhat ještě blíže od své hvězdy, a to tak, že jim jeden oběh trvá jen pár hodin. Na Zemi gravitační (neboli slapové) síly Slunce a Měsíce způsobují příliv a odliv. U těchto planet ale mohou deformovat celý povrch, takže planeta pak připomíná ragbyový míč. Na povrchu těchto planet samozřejmě život nebude.

 

 

Našli jsme mimozemšťany? Vědci neví!!!

Našli jsme mimozemšťany? Vědci neví!!!

Zánik veleještěrů: Pohltila temná hmota dinosaury?

Zánik veleještěrů: Pohltila temná hmota dinosaury?

Evropa ve vesmíru: Také Češi mají kosmickou agenturu

Evropa ve vesmíru: Také Češi mají kosmickou agenturu

Klíčová slova:
vesmir, planety
 
Komerční prezentace