Evropská kosmická agentura (ESA) byla založena v roce 1975. Zaměřuje se na nepilotovaný průzkum vesmíru a na ekonomické využití letů na oběžnou dráhu. V agentuře spolupracují na různých projektech vědci a inženýři z celé Evropy včetně České republiky. Každému se totiž hodí mít „něco“ ve vesmíru. Díky družicím předpovídáme počasí, sledujeme přenos z druhého konce světa, analyzujeme přírodní katastrofy nebo změny klimatu.
Startujeme z rovníku
Pro start svých raket využívá ESA kosmodron Kourou, který neleží v Evropě, ale v Jižní Americe ve Francouzské Guyaně. Kourou leží poblíž rovníku, takže startující raketa dostane kvůli zemské rotaci „bonus“ k rychlosti 460 metrů za sekundu. Po startu se navíc dostane nad moře, což je důležité kvůli bezpečnosti. Z Kourou dnes startují tři nosné rakety.
Macek jménem Ariane 5 dokáže do vesmíru vynést až 21 tun nákladu. Vedle toho ESA používá ruskou raketu Sojuz a úplnou novinku představuje Vega pro vynášení menších družic. Ariane a Sojuz jsou před startem naplněny kapalným palivem, Vega používá pevné palivo už ve výrobě a kapalné palivo je pouze v poslední části rakety.
Moduly na stanici
ESA se vedle Ruska, USA, Japonska a dalších zemí podílí také na provozu Mezinárodní kosmické stanice. Od roku 2008 na ní má svůj vlastní vědecký modul Columbus, s nímž komunikuje přímo s centrem nedaleko Mnichova. ESA také dodala modul Copula (podívejte se do něj na začátku ábíčka), který už pět let slouží k pozorování vnější strany stanice například při ovládání mechanického manipulátoru, ale je možné z něj také pořizovat úchvatné snímky Země.
S Američany k Měsíci
Dalším projektem ESA je bezpilotní zásobovací loď ATV. Mezi roky 2008 až 2015 dovezla při pěti letech kosmonautům na ISS několik tun zásob. Nyní létat přestala, ale do starého železa ještě nepatří. Po nutných modifikacích ji využije jako servisní sekci s palivem americká loď Orion. Právě Orion má být dalším krokem v dobývání vesmíru, protože se vydá s lidskou posádkou k Měsíci a bude zkoumat dotažený asteroid.
Historické úspěchy
Během své historie vyslala ESA do vesmíru i řadu sond pro výzkum těles sluneční soustavy. Velkým úspěchem bylo před deseti lety první a zatím poslední přistání na Saturnově měsíci Titan. Evropská sonda ExoMars nyní zkoumá Mars a sonda Rosetta obíhá jako první v historii kometu. Na rok 2018 připravuje agentura vyslání pojízdné laboratoře na povrch Marsu.
Češi dobývají vesmír
Česká republika vstoupila do ESA v roce 2008. Jako členská země je povinna přispívat asi 130 miliony korun na základní výzkumné a provozní aktivity a následně si vybírá projekty, kterých se bude dobrovolně účastnit. V roce 2013 například odstartovala do vesmíru tři družice Swarm, která zkoumá magnetické pole Země. Na palubě jsou i přístroje z Česka, které pomáhají v určení co nejpřesnější polohy a mikroskopických změn rychlosti družice. V Praze se pak nachází administrativní ředitelství projektu Galileo, který má lepšit přesnost současných navigačních systémů.
Můžeme se stát astronauty
Zhruba jednou za pět let vybírá ESA další astronauty. Přihlásit se mohou občané členských zemí, a tedy i Češi. Podmínkou je věk kolem třiceti, dobrý zdravotní stav, výborná angličtina (hodí se také francouzština nebo němčina) a vysokoškolské vzdělání technického nebo přírodovědného směru. Astronauti ESA jsou občas členy stálé posádky Mezinárodní kosmické stanice. Momentálně na stanici pobývá Italka Samantha Cristoforettiová. Pokud máte zájem, je dobré se už dnes věnovat přípravným aktivitám. U nás probíhá pro děti od 13 let například simulovaný let do vesmíru – tzv. Expedice Mars (www.expedicemars.eu) s výcvikem v kosmickém středisku.
