7 minut hrůzy: Curiosity přistála na Marsu

7 minut hrůzy: Curiosity přistála na Marsu
Sdílej
 
Byl někdy na Marsu život? Jak se vyvíjelo klima na této planetě? Na tyto otázky má nalézt odpověď pojízdná laboratoř Curiosity, která zahájila dvouletou misi na Marsu.

 

Curiosity znamená v angličtině zvědavost. Jak přistání Zvědavé sondy (jak jsme ji překřtili v redakci) dopadlo, nevíme, protože k němu došlo po uzávěrce tohoto čísla 6. srpna brzy ráno našeho času. Zatím se tedy podívejme na to, jak to mělo vypadat podle plánu a co má Curiosity vlastně za úkol.

4 na kolečkách

Na Marsu v minulosti přistála řada sond, ale jen čtyři měly kolečka pro pohyb na povrchu rudé planety. První bylo v roce 1997 vozítko Sojourner, které mělo velikost srovnatelnou s mikrovlnou troubou. V lednu 2004 přistály na povrchu podstatně větší dvojčata: vozítka Spirit a Opportunity. Přestože se očekávalo, že vydrží jen několik měsíců, Spirit vydržel až do roku 2010 a Opportunity pracuje dodnes! Nejnovějším přírůstkem je sonda Curiosity, jinak také Mars Science Laboratory, o velikosti malého auta a hmotnosti 900 kg.

 

Místo pžistání sondy Curiosity •  NASA

Pojízdná laborka

Zatímco předešlá vozítka byla napájena solárními panely, Curiosity je tak velký, že by tento zdroj energie nestačil. Proto má vlastní „elektrárnu“ v podobě generátoru, který využívá rozpadu radioaktivních prvků. Curiosity je také přímo prošpikován vědeckými přístroji. Na palubě má tři kamery, řadu přístrojů pro studium chemického složení povrchu, ale také stanici k výzkumu atmosférického tlaku, teploty a vlhkosti vzduchu, směru a rychlosti větru a úrovně ultrafialového záření. Zajímavé je robotické rameno, které bude odebírat vzorky marsovské půdy a dopravovat je do malé pece. Tam se z nich za teploty 1000 °C uvolní plyny, které budou zkoumat další tři přístroje. Ze získaných dat chtějí vědci vyčíst informace o složení půdy i o tom, jak vypadalo klima na Marsu v průběhu věků a hlavně – jestli na něm někdy byl život.

Plně automatické přistání

Místem přistání sondy Curiosity je kráter Gale, který má průměr asi 150 km a jeho stáří se odhaduje na 3,8 miliard let. Je tak vstupní branou do geologické historie planety.

Celé přistávání sondy Curiosity probíhalo zcela automaticky. Vědci na Zemi do něj nikterak nezasahovali a koneckonců ani nemohli. Signál letěl z Marsu na Zemi asi 14 minut. I kdyby byl příkaz odeslán zpět okamžitě, trvala by mu cesta zpět dalších 14 minut. Celé přistání přitom trvalo minut jen sedm. Vzhledem k náročnosti označuje NASA tuto dobu jako sedm minut hrůzy.
Čekání na fotky

Záznam z přistání (a to dokonce v HD kvalitě) by měla pořídit kamera MARDI, která začala snímkovat ve výšce 3,7 km nad povrchem Marsu. Za jednu sekundu pořídila pět snímků a pracovala dvě minuty. Na unikátní fotky z přistání si ale musíme počkat. Curiosity ho bude posílat přes sondy na oběžné dráze Marsu postupně, přednost mají jiná data.

 

 

Panorama Marsu z pohledu sondy Curiosity

Panorama Marsu z pohledu sondy Curiosity

První fotky z Marsu. Co nám tají NASA?

První fotky z Marsu. Co nám tají NASA?

Kdo chce být Marťanem? Osídlení Rudé planety

Kdo chce být Marťanem? Osídlení Rudé planety

Klíčová slova:
vesmir, mars
 

Články odjinud