Himálaj a další pohoří východní Asie jsou domovem asi dvanácti druhů stálezelených keřů, které vzdáleně připomínají středomořské vavříny. Náležejí do čeledi routovité (Rutaceae) a jsou známé pod názvem skimie (r. Skimmia). Mají lesklé, temně zelené listy a na jaře rozkvétají drobnými bělavými kvítky nahloučenými v koncových latách. Jejich hlavní ozdobou jsou však plody, které se z květů vytvoří - malé svítivě červené kuličky (peckovice), jež na keři vydrží až do zimy. Větvičky s plodenstvím se proto často využívají k vánoční či silvestrovské výzdobě (podobně jako jmelí nebo cesmína).
Kde ji vzít?
Zahradníci a pěstitelé množí skimie vyséváním nebo řízkováním, pro vás však bude mnohem vhodnější koupit již vzrostlejší keřík v některé zahradnické prodejně. Nejsnáze seženete vyobrazený druh, skimii japonskou (S. japonica, někdy je také uváděná jako S. reevesiana). Přestože jde o venkovní druh, který na chráněném místě přečká i mrazivé zimní dny, nemusejí se ho vzdávat ani pěstitelé, kteří žádnou zahradu nemají. Skimie totiž roste velmi pomalu, lze ji proto pěstovat i ve větším květináči na zastíněném balkoně, terase nebo širším okenním parapetu.
Nároky na pěstování
Skimie japonská není nijak choulostivý druh, přesto musíte některé zásady dodržovat. Především nesnáší přímé sluneční světlo, budete-li ji tedy pěstovat např. na okně, mělo by být obrácené k severu. V opačném případě musíte rostlinu před sluncem zastínit - a to i v zimě. Skimie patří mezi vřesovištní rostliny, vyžaduje kyselou půdu s přídavkem rašeliny nebo rašelinný substrát (pokud koupíte rostlinu v květináči, začnete se o půdu starat teprve při přesazování do většího květináče). Vápnitá půda jí naopak nesvědčí, v ní rostlina chřadne. Ani hnojiva pro případné přihnojení by neměla být zásaditá. Poslední, čemu musíte věnovat pozornost, je zálivka, půda v květináči nesmí nikdy zcela vyschnout.
Pokud skimii využijete v místnosti při vánoční či novoroční výzdobě, není vhodné ji hned v lednu přemístit ven do mrazu, lépe se jí bude dařit v chladné světlé místnosti a na venkovní teploty ji začněte přivykat až ke konci zimy.
