Správné botanické jméno je Ceropegia woodii a jako zatím jediná z více než 160 známých druhů se stala skutečnou pokojovou rostlinou. Název svícník vznikl podle tvaru květů. Původní domovinou jsou Rhodesie a Jihoafrická republika.
Pozor!
Ceropegie patří do čeledi Asclepiadaceae (klejichovité) a celé toto příbuzenstvo je nejvíce ohrožováno hmyzem ze skupiny vlnatek. Jakmile zjistíte bílé chomáčky v paždí listů, musíte začít tohoto škůdce urychleně likvidovat.
Jak ho poznáme
Velmi tenké výhony nesou malé masité vstřícné listy srdíčkovitého tvaru, které jsou na svrchní straně modrozelené a výrazně mramorované, zespodu růžovofialové. Zpravidla od srpna do října se mezi každým párem dospělých listů objevují zvláštní trubkovité květy. Základem rostliny je menší vejčitá hlíza rostoucí těsně pod povrchem země. Malé rozmnožovací hlízky se tvoří nepravidelně podél stonků. Plody jsou dvojité štíhlé lusky, plochá hnědá semena mají chmýr umožňující rozšiřování větrem.
Nároky na pěstování
Pro zdravý růst je nejdůležitější světlo, kterého vyžaduje co nejvíce po celý rok. Jinak je to nenáročný sukulentní druh, který je velmi vhodný pro závěsnou kulturu. Pěstuje se v kaktusové směsi a vyžaduje mírnou, v zimě až velmi opatrnou zálivku. Pokusy se stonkovými řízky však prokázaly, že tato ceropegie může trvale růst i v malé nádobě s vodou, do níž se občas přidá kapka tekutého hnojiva.
Rozmnožování
Je velice snadné a lze je provádět více způsoby. Nejjednodušší je nechat delší stonkové řízky zakořenit ve vodě, nebo je nařezat na kousky s jedním párem listů a položit na vlhký písek při pokojové teplotě. Totéž lze provádět s rozmnožovacími hlízkami, z nichž nejdříve vyraší kořínky hledající vlhkost a později nové plazivé stonky. Pokud dojde k náhodnému opylení květů hmyzem, je možné získaná semena vysévat a během jednoho roku vypěstovat dospělou miniaturní liánu. Stejným způsobem se množí i některé choulostivější druhy s výraznějšími květy, jako např. Ceropegia distincta.
