Ptáte se - odpovídáme

Jak hmyz přežívá zimu? Martina K., Jihlava Na první pohled to vypadá, jako by se všechen hmyz s příchodem prvních mrazíků odstěhoval do teplých krajin. Přestože třeba severoameričtí motýli monarchové skutečně migrují za teplem do Mexika a Kalifornie, není to běžná strategie většiny hmyzích druhů. Na tak dlouhou cestu jsou to příliš malí a nevýkonní letci. Dospělci řady našich druhů před zimou umírají a nepříznivé období přečkávají pouze vajíčka, která jsou jednak vybavena odolnými izolačními obaly, jednak bývají ukryta na poměrně teplých místech, např. v půdě nebo v rostlinách. Podobně přezimují například kukly některých motýlů a brouků. Tělní tekutiny se mnohdy obohacují o glycerol, který brání jejich zamrznutí podobně jako fridex v chladiči vašeho auta. Pohyblivá stadia, jako larvy, housenky a nymfy, mohou být aktivní i přes zimu, pokud žijí v prostředí, kde se udržuje teplota nad bodem mrazu. Běžné je to zvláště u druhů vyvíjejících se ve vodě (vážky, jepice, pošvatky, chrostíci...). Podobně např. larvy tesaříků přečkávají zimu hluboko ve dřevě, kam mráz nedosáhne. Odlišnou strategií, kterou ovládají dospělci mnoha druhů, je tzv. diapauza. Jedná se o zvláštní druh dlouhého klidového období podobného zimnímu spánku savců. Hmyz vyhledá chráněný úkryt, přestává růst, nepřijímá potravu, zpomalují se jeho tělesné pochody a zvyšuje se odolnost vůči nízkým teplotám. V lidských obydlích takto přezimují třeba babočky.
Nymfa šídla i splešťule blátivá z řádu ploštic patří k vodním druhům, které sníh a mráz trápit nemusí