Když jsem dostal k hodnocení stavebnici plastikového modelu německého dopravního hornoplošníku Dornier 228-202, nemohl jsem se dočkat, až otevřu její přebal. Jednak se mi tento malý "dopravák" velmi líbí, podle katalogu jsem si odvodil, že ze stavebnice lze postavit model námořní verze, a navíc "dvaasedmdesátin" dopravních letounů neexistuje ve světě mnoho. Těšil jsem se na dokonalý povrch dílů s negativním rytím, propracované podvozkové šachty či zdařilé pohyblivé plochy. Vždyť se stačí podívat na obrázek malíře Jaroslava Velce a vidíte, že systém ovládání vztlakových klapek má letoun poměrně složitý. Abych vás ale dlouho nenapínal. Otevírám další letošní Revellovu novinku a ...
Model
Rázem jsme někde v polovině osmdesátých let, v době slávy "endéráckých" kitů. Čistý, dobře vylisovaný povrch, který ovšem hyzdí občasné otřepy, slušný počet dílů, ale méně, než by dnes člověk u modelu v měřítku 1:72 čekal, hlavně ale pozitivní rytí, které je v současnosti synonymem pro starší lisovací formy. Nicméně je nutno konstatovat, že díly do sebe dobře zapadají, už po základním sestavení model vypadá dobře a velmi slušně je znázorněn zmíněný systém ovládání vztlakových klapek. Co se však nepovedlo, jsou kryty turbovrtulových motorů Garrett TPE351-5. Úplně jim chybí výfuková část, kterou je nutno dopracovat. Bohužel ani podvozkový systém nepatří k nejsložitějším, a to už nemluvím o podvozkových šachtách či o kokpitu. Zato obtiskový arch je na úrovni doby. Pomocí něho lze postavit model jednoho ze dvou letounů Marinefliegergeschwader 3 Graf Zeppelin, v působivé kombinaci hedvábně matné bílé a šedé barvy.
