Pořídit si mluvícího papouška vůbec nemusí být finančně náročné, právě naopak, může to být ten nejlevnější papoušek, jakého lze na našem trhu s exotickými ptáky sehnat. Za jednoho z papoušků, kteří se nejlépe naučí napodobovat lidská slova, lze totiž považovat docela obyčejnou andulku (Melopsittacus undulatus).
Andulky patří k nejsnáze chovatelným a nejskromnějším exotickým ptákům vůbec. Přitom jsou milé a společenské, takže je lze doporučit i úplným začátečníkům a všem věkovým kategoriím: dětem, které chtějí svého prvního živého kamaráda, ale třeba i starším osamělým lidem, kterým schází nějaký společník a pro které je např. pes už příliš nezvladatelný.
Pozor!
Andulky chované v kleci, v níž mají malý prostor k létání, se musí občas proletět po bytě. Necháme je, aby si obhlédly okolí a samy se odvážily z klece, nevyháníme je z ní. Tak se také nejsnáze naučí zase se do klece vracet. Nedostatek pohybu vede nejen ke svalové degeneraci, ale také k tloustnutí, které je pro ptáky smrtelně nebezpečné: mnoho andulek umírá předčasně na "tloušťku" - jejich vnitřní orgány včetně srdce jsou tak obalené tukem, že nemohou přirozeně pracovat.
Klec
Pro jednu andulku zcela vyhovuje klec o rozměrech 50 x 30 x 50 cm. Může být samozřejmě i větší, o mnoho menší by už ale být neměla. Většina dnes prodávaných klecí je vybavena vším potřebným - minimálně dvěma bidýlky, jednou nebo dvěma závěsnými miskami na potravu, napáječkou, vysouvacím dnem, které umožňuje snadné čištění klece, ap. Andulky se rády koupou, můžete proto ještě přikoupit koupelničku. Samostatně chovanou andulku určitě neurazí zrcátko, v němž se vidí a má tak dojem, že v kleci není sama, sépiová kost, která je zdrojem vápníku a zároveň slouží k obrušování zobáku, případně i houpačka a nějaké hračky, aby se nenudila, když je doma sama.
Krmení
Dnes si jen málokdo míchá krmivo pro andulky sám, většina prodejen se zvířaty prodává už připravené speciální směsi pro různé druhy exotického ptactva. Mezi nejčastěji prodávané patří právě směsi pro andulky. Jejich základem je proso, loupaný i neloupaný oves, slunečnice, lněné semínko, různé travní obilky a řada dalších semen. Kromě toho většinou obsahují i potřebné minerální látky a vitaminy. Směsi se od sebe liší cenou, ale jejich kvalita bývá dost podobná. Toto suché krmení doplňujeme kousky čerstvého ovoce, mrkve, salátu, pampeliškovým listím, ale i čerstvými větvičkami ovocných stromů, vrb a dalších nejedovatých listnatých dřevin.
Jak naučit andulku mluvit
Mluvit se nenaučí každá andulka. Nejlepších výsledků dosahují přírodně zbarvení - tedy zelení - samečkové. Naopak andulky bílé, žluté či různí harlekýni se učí velmi obtížně, nemají pro mluvení takové předpoklady. Mluvit se také nenaučí ptáci, kteří jsou chováni v párech či dokonce v hejnu. Důležité je, aby si pták na ošetřovatele zvykal co nejdříve - pokud možno od mláděte. Andulku je nutno nejprve ochočit - postupně ji navykat na lidskou ruku a učit sedat na prst (když se andulka přestane ruky bát, stačí ji nataženým prstem lehce hladit na bříšku, většinou si na něj ochotně přešlápne z bidýlka). Pak můžeme začít s vlastním učením: zblízka a hezky zřetelně opakujeme andulce slova, která ji chceme naučit. Oslovujeme ji jménem (to se naučí opakovat většinou nejrychleji), pak postupně předříkáváme sled dalších slov. Andulka jim nerozumí, proto s nimi, jakmile se jich několik naučí, začne sama "pracovat" - různě je střídá, obměňuje a komolí (např. spojí dvě poloviny různých slov v jeden novotvar). Některé zvláště učenlivé andulky se mohou naučit i několik desítek různých slov.
• K ochočení se nejlépe hodí mládě, které postupně zvykáme na svou přítomnost
• Když se andulka přestane bát, začneme jí do klece podávat rukou její oblíbenou pochoutku
• Nakonec sousto podržíme v ruce - někdy to vyžaduje trpělivost, ale pak už je jen krůček k tomu, aby andulka na ruku s potravou usedla
