Milá Adélko, zamyslela ses někdy nad tím, jak je náročné starat se o psa? Po chundelatém čtyřnožci touží skoro každé dítě, ale už málokdo si dokáže představit, co to obnáší. Není to jen prima kamarád, ale taky starost, závazek na řadu let. Takový pes není hračka, kterou můžeš na čas pohodit do kouta, když na ni právě nemáš náladu. Pejsek vyžaduje neustálou pozornost, lásku a taky péči. Bude potřebovat vyhradit vlastní pelíšek (což může být zvlášť v malém bytě veliký problém), pravidelně krmit, očkovat, a hlavně vychovat. Taky ho budeš muset venčit, kdy on bude chtít (ne kdy se bude chtít tobě). A pak tu vyvstává další problém: co s ním, když budete chtít s rodiči odjet na prázdniny? Bude ho mít kdo pohlídat? Neméně podstatná je i otázka: Nemáte doma alergika? Možná tě ani nenapadlo uvažovat o psovi v tak širokých souvislostech. Ale tví rodiče si všechna ta úskalí dobře uvědomují, a asi proto se k tvým prosbám staví odmítavě. Tuší, že pokud tě pes omrzí, zůstane péče o chlupáče na nich. Zkus na základě toho, co teď víš, přehodnotit, jestli bys péči o psa doopravdy zvládla. Zda nebude jednodušší chovat křečka nebo rybičky. I s těmi můžeš zažít leccos. Ale pokud o psa skutečně stojíš, budeš muset rodiče nejdřív přesvědčit, že je na tebe spolehnutí, že jsi zodpovědná a že dokážeš obětovat část svého pohodlí a taky času. Mámě a tátovi navrhni, že si můžete vzít na zkoušku opuštěného psa z útulku nebo si na týden půjčit psa od kamarádky. Tak nejlépe zjistíte, jestli pejsek nebude nad vaše síly. Držím ti palce, abys ve zkoušce obstála, protože život se psem je radostnější než život bez psa. Otázky do rubriky Bibi radí zasílejte na adresu: ABC, Žerotínova 38, 130 50 Praha 3. Obálku označte heslem BIBI.
Sdílej
2. dubna 2002 • 01:00 Vyšlo v ABC 07/2002
Milá Bibi,
moc bych si přála psa, ale rodiče mi to nechtějí dovolit. Jak je mám přesvědčit, že bych se o něho doopravdy starala?
Adéla, 11 let
